Součást výcviku, který má v češtině poněkud dvojznačnou zkratku S.E.R.E. z anglického „Survival, Evasion, Resistance and Escape“ (přežití, únik a vyhýbání se zajetí, odolávání v zajetí a záchrana), byly například denní i noční přesuny po horách včetně krkonošských hřebenů.
Vojáci ze 72. mechanizovaného a 73. tankového praporu hranické brigády si při nich měli vyzkoušet, kde je strop jejich schopností.
„V počátcích výcviku museli zvolit vhodnou skladbu oblečení tak, aby udrželi optimální termoregulaci těla při náročných horských přesunech,“ nastínil vedoucí výcviku Jan Šléška.
V extrémních podmínkách je totiž podle něj nutné dokázat přizpůsobit oblečení aktuálním povětrnostním podmínkám a nezpotit se. Tělo by se mělo zahřát vlastním pohybem, aniž by bylo dotyčnému horko a současně nesmí pociťovat zimu.
Výcvik přežití v Krkonoších |
Vojáci si kromě toho vyzkoušeli stavbu úkrytu ve sněhu umožňujícího přečkat bouři či základy hledání a vyprošťování lidí uvězněných v lavině.
Nezbytnou součástí pak bylo samozřejmě i přizpůsobení se přírodě a maximální využití toho, co nabízí.
„Důležitým prvkem pro přežití v extrémních podmínkách je schopnost maximálně využít běžně používaný materiál nejen tradičním, ale i improvizovaným způsobem. Případně, jak čelit špatným klimatickým podmínkám bez vybavení,“ shrnul Šléška.
