„Primárně platí, že se robota pokusíme dostat ven vlastníma rukama. Ve vodě ale může být špatná viditelnost nebo mohou nastat jiné komplikace - robot může být po tak dlouhé době v propasti zalitý vodou a bude těžké s ním manipulovat, nebo lano, na kterém visí, může být zamotané víc, než si myslíme. Pro tyto případy bude použit robot policie,“ řekl potápěč David Čani.
Ten se má k uvízlému robotovi potopit ve dvojici s Polákem Krzysztofem Starnawskim. Oba už v hloubce, v jaké robot vězí, v minulosti byli, Starnawski se dokonce dostal do rekordních 265 metrů. Proplul tehdy i úzkým hrdlem ve dvousetmetrové hloubce, kde se robot zasekl během výstupu.
Robot Gral Marine pomohl loni v září speleologům a potápěčům přinést první důkaz, že zatopená Hranická propast je hlubší než italská jeskyně Pozzo del Merro u Říma, která držela světový rekord.
Dálkově ovládaný robot se při původně jen testovacím ponoru dostal do hloubky 404 metrů pod hladinou, což je o dvanáct metrů níže, než leží dno italské jeskyně. A to zdaleka nebyl u konce propasti, zastavila jej totiž délka naváděcího kabelu. Kde končí hlubina propasti, zůstává záhadou.
Podívejte se, jak vypadá hlubina Hranické propasti
29. května 2017 |
Roboty, které mají k dispozici policejní potápěči, disponují ramenem, které může v případě potřeby stroj uvázlý v Hranické propasti chytit a vynést.
„Jejich roboty se dokáží potopit do hloubky 600 metrů, ale jsou limitovány délkou kabelu 250 metrů. To by ale mělo stačit. Odhadujeme, že náš robot je v hloubce 197 až 203 metrů. To je poslední, co jsme vyčetli ze záběrů, než v robotu došly baterie a než jsme ztratili signál,“ popsal Čani.
Letos ještě potápěči v Hranické propasti žádné hluboké ponory nedělali. Dál ale pokračují v průzkumu jeskyně. Během toho se opakovaně potrdilo, že viditelnost ve vodě je velice špatná.
Jak vypadal rekordní ponor |
„Při odebírání vzorků to nevadí, ale při vytahování robota by to byl problém. Když nevidíme jeden druhého, těžko si můžeme asistovat. Záchrana robota by tak byla příliš komplikovaná, nemá cenu pouštět se do takového rizika,“ vysvětlil Čani.
Co způsobuje špatnou viditelnost, je zatím jedním z tajemství jeskyně.
„Víme, že když voda bublá, je čistší. Co ale způsobuje to, že bublá někdy víc a někdy méně, to je součástí výzkumu a je to záhada. Hranická propast je prostě dáma, která si sama rozhoduje o tom, jestli nás tam pustí, nebo ne,“ podotýká další z potápěčů Jan Musil.
Výrobce už dokončuje pro propast nového robota
Speleologové počítají i s variantou, že robot Gral Marine, jehož výroba stála zhruba tři miliony korun, už dávno není tam, kde si myslí, ale někde v hlubinách.
„Je možné i to, že se uvolnil a zmizel. Ale optický kabel, na kterém držel, je stále pevný. To naznačuje buď to, že na něm robot pořád ještě visí, nebo že se lano omotalo kolem nějaké klády. Já věřím, že robot tam pořád je,“ doufá Čani.
I když všichni věří, že robota najdou, stroj z dílny Poláka Bartlomieje Gryndy už má svého náhradníka. I ten bude potápěčům z Hranické propasti pomáhat s hloubkovým průzkumem.
Speleologové a potápěči se propasti systematicky věnují už od šedesátých let minulého století. Díky „nezvěstnému“ robotovi je nyní hloubka propasti stanovena na 473,5 metru. Z toho 69,5 metru tvoří suchá část od úrovně terénu k hladině, která se do rekordu nepočítá.
