Zajíce nebo bažanta při svých vycházkách do přírody myslivec Jiří Procházka už vidí jen zřídka, zato třeba nutrie původem z Ameriky se podle něho usídlily skoro všude.
„Je to hit poslední doby. Dnes ji potkáte na každém potoku a každé vodní ploše. Za večer nemáme problém jich pět střelit,“ popsal jednatel Okresního mysliveckého spolku v Prostějově.
S přemnoženými nepůvodními druhy zvířat od Nového roku mohou díky změně zákona myslivci snáze bojovat.
„Stávající oprávnění stráže myslivosti a mysliveckého hospodáře usmrcovat vybrané invazní druhy je nově doplněno i o ostatní členy honiteb. Tyto druhy tak může s povolenkou od ledna lovit kterýkoliv myslivec nebo osoba, která splňuje podmínky zákona o myslivosti,“ objasnil ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí Jan Šíma.
Nutrie se dá aspoň sníst
Myslivci novinku vítají, podle nich však má slabiny.
„Určitě pomůže se snížením populace nutrie, ta se dá totiž po ulovení alespoň sníst, ale s psíky mývalovitými určitě ně. Navíc jsou aktivní především v noci, a to moc lovit nechodíme. Bude to proto složitější. Trávení je zakázané a lapákům, což je speciální klec k odchytu živých zvířat, se v dnešní době nikdo moc nevěnuje, protože je to náročné na čas. Musí se chodit kontrolovat i dvakrát za den, protože v nich nesmíme zvířata dlouho trápit,“ popsal problematiku Procházka.
V přírodě podle myslivců kvůli těmto druhům razantně ubývá drobné zvěře, jako jsou zajíci, bažanti, koroptve a další užiteční ptáci, kterým také plení hnízda. Nepohrdnou ani hmyzem, žížalami, ohroženými obojživelníky nebo zemědělskými plodinami.
„Dnes psíky a mývaly nacházíme v každé honitbě. Především Přerovsko má problém. Tam to jsou desítky a desítky kusů. Rychle se množí a nemají nepřítele,“ varoval Procházka.
Zájem myslivců lovit tyto druhy poklesl, protože není poptávka po kožešinách.
Želva nádherná se stává pro přírodu pohromou, chovatelé ji pašují i do zoo |
„Kdyby měla nějakou hodnotu jejich kožešina, tak by hned zmizeli z přírody. Dřív hajní stříleli třeba lišky a měli z nich třináctý plat, někdy i více. Dneska to už nikdo nechce, přestože je kožešina z psíka moc pěkná. Kdo teď ale bude střílet zvířata, jen aby si přidělal práci s tím, že je pak musí ještě zakopat,“ argumentoval Procházka.
Podle myslivců je potřeba na boj s invazními druhy větší podpora od státu. Škody způsobené například na polích totiž podle Procházky platí pouze myslivecké spolky.
„Bohužel mám pocit, že tento stát podporuje jenom vlky a medvědy. Ani ti ale mývaly nebo psíky neuloví. Naopak si počkají společně s nimi spíš na králíka a drobnou zvěř,“ dodal Procházka.
Vyžerou i krmelec
Na březích vod působí škody nutrie. Vytvářejí si dlouhé chodby v březích, které se tím stávají nestabilní, a spásají vegetaci.
„Když sypeme kachnám, tak se ke krmivu ani nedostanou, protože vše vyžerou nutrie. Je to velmi náročné zvíře na potravu. Když sypeme do krmelce zásyp pro zajíce, bažanty a srnčí, tak je do rána vždy prázdno. I tam si totiž nutrie najdou cestu. Ve městech je navíc přikrmují i lidé,“ postěžoval si Procházka.
Menší potíže jsou s dalšími rozšířenějšími invazními druhy, jako je husice nilská a želva nádherná.
„Populace husic ještě není závažný problém, ale každým rokem u nás přibývají nová místa, kde hnízdí. Mívají někdy až devět mláďat za rok, takže se poměrně dobře množí,“ upozornil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Věří, že díky častějším odstřelům, které nový zákon umožňuje, se udrží počty těchto vodních ptáků na přijatelné úrovni.
V přírodě lze stále častěji také spatřit u vody želvou nádhernou. „Bylo prokázáno její negativní působení na vodní ptactvo, kdy si želva vybírala hnízda lysky či potápky roháče jako místo, kde se vyhřívala a rušila tak ptáky při hnízdění,“ zmínil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Podle odborníků lze tohoto amerického plaza odchytit pomocí plovoucích pastí se sítí na spodní straně, od ledna se také může střílet. „To by ale nemuselo mít kladný ohlas u veřejnosti,“ upozornil Görner.
Dodal, že je třeba zamezit jejímu vysazování, které mají obvykle na svědomí teraristé. Tato želva nemá u nás přirozeného nepřítele.
Největší škůdciNutrie říční Velký hlodavec původem z Jižní Ameriky je v regionu podle myslivců běžný u vodních toků. Do přírody se dostal útěkem z farem, kde se choval pro kožešinu i maso. Přežívání tohoto invazního druhu napomáhají lidé přikrmováním v zimě. Vytváří si chodby v březích, které se tím stávají nestabilní. To může společně s vypásáním vést ke zvýšené břehové erozi. Ohrožuje též populace původních mlžů. Husice nilská Do volné přírody se dostala především únikem ze zoo nebo parků, kam byla zavlečena z tropické Afriky jako okrasný pták. V kraji je nejčastější na březích Moravy a Bečvy. Dokáže překonávat stovky kilometrů. Je výrazně teritoriální a omezuje tak v hnízdění některé naše druhy. Tento šedobíle až oranžovohnědě zbarvený pták také ničí okolní prostředí sešlapáváním a vypásáváním vegetace. Mýval severní Mýval severní, původem ze Severní a Střední Ameriky, je velmi podobný psíkovi, nejde však o psovitou, ale medvídkovitou šelmu. Škodí podobně jako psík, stejně jako on unikal z farem a je v kraji rovněž dost běžný. Přenáší různé nemoci a parazity, jako vzteklinu, echinokoka nebo škrkavky. Umí výborně lézt po stromech. Živí se i rostlinnou potravou, jako je ovoce, zemědělské plodiny, kaštany, ořechy. Želva nádherná Plaza původem z USA a Mexika vypouští do přírody často teraristé, když zvíře příliš vyroste. Krunýř dospělé želvy totiž může měřit až 30 cm. V naší přírodě se nerozmnožuje, dokáže ale přezimovat. Vypásá vegetaci a negativně působí na ptactvo, které ruší při hnízdění. Konkuruje původní vzácné želvě bahenní, které zabírá místa ke slunění. Objevuje se jako husice hlavně v povodí Moravy a Bečvy. Psík mývalovitý Psíka mývalovitého, šelmu původem z Dálného východu, lidé vypouštěli do volné přírody jako kožešinové zvíře. Také unikal z kožešinových farem. V kraji je už zcela běžný, žije v párech nebo rodinných smečkách v lesích, polích i v blízkosti člověka. Loví vzácné původní druhy ptáků a obojživelníků. Konkuruje domácím dravcům. Může zabíjet mláďata jezevců, v jejichž norách se často skrývá. (seg) |
