Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kauza Králík jde k soudu. Politika viní, že vzal milion za fiktivní služby

  • 2
Vlivný politik ČSSD Jaroslav Králík jde před soud kvůli poradenství své firmy při miliardové stavbě kanalizací na Šumpersku. Čelí obžalobě, že inkasoval téměř milion korun za fiktivní služby. On sám to od začátku odmítá a případ označuje za účelově vykonstruovanou kauzu.

Kauza poradenských služeb, které poskytoval poradce a bývalý místopředseda prostějovské ČSSD Jaroslav Králík vodárenské společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk (VHZ), míří k soudu po více než osmnáctiměsíčním vyšetřování.

Okresní soud v Šumperku začne ještě během září rozhodovat, zda Králík inkasoval téměř milion korun bezpracně, nebo skutečně jeho firma Faipon poskytla užitečné rady v souvislosti s veřejnou zakázkou za 1,6 miliardy na výstavbu kanalizací v pěti městech šumperského okresu. Policie už loni obstavila Králíkovi na účtu 916 tisíc korun, které u VHZ vydělal.

Králíka angažoval před třemi lety tehdejší předseda představenstva VHZ Libor Dostál, jenž má stejně jako Králík blízko k ČSSD. Dodnes není jasné, jak konkrétně společnosti VHZ patřící obcím a městům Šumperska pomohl, na což upozornili loni v lednu tehdy nový předseda představenstva František Winter a nově ustanovený manažer miliardového projektu Aleš Miketa.

„Chtěli jsme se dozvědět, jakou práci pan Králík a firma Faipon konkrétně odvedli. Jenže žádné doklady jsme na půdě VHZ nemohli najít, a když jsme chtěli informace po panu Králíkovi, tak s námi odmítl komunikovat. Je dobré, když celou věc prošetří soud,“ uvedl Winter.

Poslední faktura byla proplacena těsně před změnou vedení

Podle Mikety bylo krajně podezřelé především to, co se dělo s poslední fakturou.

„Faktura na 68 tisíc byla vystavena 21. července 2014 ve VHZ, potom byla převezena do Brna panu Dostálovi, který už v tu dobu působil na Povodí Moravy. Ve stejný den byla odvezena zpět do Šumperka a proplacena. Platba se uskutečnila pouhé dva dny před vypršením mandátu pana Dostála jako předsedy představenstva VHZ,“ poukázal Miketa.

Podle něj mohla být za nestandardní rychlostí obava, že noví manažeři začnou smlouvy prověřovat.

„Jsem rád, že kriminalisté dotáhli kauzu až do konce,“ podotkl nyní Miketa.

Musím se tomu smát, komentoval nadcházející soud Králík

Naopak bývalý šéf představenstva Dostál se už v minulosti ohradil proti verzi, že za fakturami není odvedená práce.

„U takového projektu je standardní, že investor potřebuje poradenství. Není pravda, že spolupráce neměla odpovídající výstupy,“ řekl tehdy MF DNES. Králík podle něj spolupracoval na standardech VHZ nebo řešil, jak skloubit obří projekt z roku 2009 s novou evropskou legislativou v roce 2014.

„Pan Králík a jeho firma má lví podíl na tom, že se projekt vůbec rozjel. Vyplacená částka je naprosto adekvátní. Poradenství nemusí mít nutně vždy jen písemný výstup,“ doplnil.

Sám Králík o svém angažmá v obří zakázce před časem řekl: „Ten projekt byl ohrožený a věřím, že naše konzultační služby ho pomohly oživit a uvést do stavu, kdy už byl realizovatelný.“

Nepopřel však, že odmítl vysvětlit, jaké služby poskytl. „Informace měla VHZ,“ řekl.

K chystanému soudnímu líčení se vyjádřil pro server Aktuálně.cz: „Já se tomu musím smát.“

Králíka řešili i aktéři kauzy Vidkun

Obří projekt byl loni dokončen už pod novým, či spíše staronovým, předsedou představenstva VHZ Petrem Suchomelem. Ten byl totiž ve funkci už před nástupem Libora Dostála.

Suchomel tvrdí, že informací o Králíkově práci pro VHZ je dost. „V mailové korespondenci na VHZ bylo mnoho e-mailů včetně příloh. Vše jsem předal policii. Víc k tomu nemám co říct,“ uvedl nyní.

„Je to poměrně zvláštní. Pokud bylo tolik dokladů, mohl nám to kdokoli ze zainteresovaných říct a říct i to, jakou při tom používali mailovou adresu. Zřejmě ale nebyly natolik průkazné, aby kauza nešla k soudu,“ reagoval na Suchomelova slova Miketa.

Kauza se dostala do povědomí i kvůli možnému projení s aktéry kauzy Vidkun. Policie v ní před rokem obvinila náměstka krajského ředitele Karla Kadlece, šéfa hospodářské kriminálky Radka Petrůje, vlivného podnikatele Ivana Kyselého a hejtmana Jiřího Rozbořila.

O vyšetřování Králíka v jiném případu, jejž tehdy policie měla na stole, se podle tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) intenzivně zajímal právě Kyselý.

Detektivové, kteří zaznamenávali přepisy odposlechů schůzek podnikatele s dnes již bývalým policejním důstojníkem Kadlecem, byli přesvědčení, že Kyselý vyšetřování Králíka v druhé kauze přímo ovlivňoval. Z odposlechů podle spisu ÚOOZ vyplývalo, že aktéři hovořili v tom smyslu, aby policie Králíka za každou cenu za něco stíhala.