Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jediná obecní větrná elektrárna už vydělává. Cenou bylo 18 let chudoby

  6:57aktualizováno  6:57
Před 20 lety vyrostla ve Velké Kraši na Jesenicku jedna z vůbec prvních větrných elektráren v Česku. Dodnes je jedinou, kterou vlastní obec. Místo prosperity ale přinesl „větrník“ vztyčený nad vesnicí dluhy a v obci se kvůli němu na dlouho takřka zastavil čas. Čistý zisk začal totiž přinášet až předloni.
Obecní větrná elektrárna měla začít Velké Kraši přinášet peníze po pěti letech. Kvůli nesplněným slibům státu to nakonec trvalo téměř čtyřnásobně déle. Ilustrační snímek

Obecní větrná elektrárna měla začít Velké Kraši přinášet peníze po pěti letech. Kvůli nesplněným slibům státu to nakonec trvalo téměř čtyřnásobně déle. Ilustrační snímek | foto: AP

Na začátku příběhu byl vizionářský nápad starosty, jak zajistit pravidelný příjem obecnímu rozpočtu. Postavíme větrnou elektrárnu a protože stát slibuje lukrativní výkupní ceny energií, bude vesnice vzkvétat.

Jenže se všechno nějak zvrtlo. Nakonec trvalo celých osmnáct let, než elektrická energie dodávaná do sítě z větrné elektrárny skutečně začala vylepšovat rozpočet. Bezmála dvě desetiletí totiž tak tak vystačila na splácení milionových dluhů za stavbu.

„To špatné je za námi. V roce 2012 jsme konečně vyrovnali veškeré dluhy a od té doby vyděláváme. Ročně to vychází po odečtení provozních nákladů na půl milionu korun,“ uvedla starostka Vlasta Kočí.

Stavba za deset milionů korun do té doby přinášela obci jen potíže. Přesto však autorovi nápadu, tehdejšímu starostovi Ladislavu Šuškovi, podobně jako další obyvatelé vesnice nic nevyčítá. Spíš naopak.

„Tehdejší starosta stavbu větrné elektrárny prosadil v dobré víře, že to obci pomůže. Jenže stát nakonec zvedl výkupní cenu elektrické energie až po osmi letech, takže o nějakém efektu nemohla být do té doby ani řeč. Jenom narůstaly dluhy,“ sdělila Kočí.

Elektrárnu měla obec podle původních čísel splatit do pěti let

Podobně se na větrnou elektrárnu dívají i obyvatelé. „Bylo dobré, že do toho obec šla. Tehdy to vypadalo velmi zajímavě. Bývalému starostovi není možné nic vyčítat, protože on chybu neudělal,“ míní další z místních Lumír Polách.

„Vypadalo to jako výborná investice. Bylo by hodně laciné teď pana Šušku kritizovat,“ přidal František Cacek.

„Byla to správná věc, o tom jsem přesvědčen i dnes. Na základě slibů státu jsme počítali s tím, že ceny energie z obnovitelných zdrojů budou podstatně vyšší než z tepelných elektráren. Nepočítal jsem s tím, že stát sliby nedodrží,“ vysvětluje sám Šuška, na čem jeho plán ztroskotal.

A vypočítává, že při ceně 1,10 Kč za kilowatt bylo nemožné, aby elektrárna vydělávala.

„Slibovaná cena měla být téměř trojnásobná. Měli jsem spočítané, že cenu stavby splatíme do pěti let a potom už budeme jenom vydělávat,“ popisuje po dvou dekádách.

Elektrárna podle něj přišla na více než deset milionů, z toho část byla státní dotace a část bezúročná půjčka od státu a zbytek pokryla obec úvěrem. Jenže kvůli nízkým výkupním cenám elektřiny nebyla radnice schopná závazky plnit. Zásadní změna ve prospěch energie z obnovitelných zdrojů totiž přišla až s osmiletým zpožděním v roce 2002, kdy vzrostla téměř trojnásobně.

Obec bojovala s dluhy, v zástavě byla elektrárna i úřad

Obec ale i pak bojovala ještě deset let s milionovými dluhy. Navíc měla kvůli nim na roky zastavený majetek. V zástavě byla i budova obecního úřadu a taky samotná větrná elektrárna. Přitom obec ještě přidávala ke splátkám ze svého rozpočtu.

„S majetkem obce jsme nemohli disponovat. Lidé měli například zájem o obecní byty, ale my jsme je nesměli prodat,“ vzpomíná starostka Vlasta Kočí.

Velká Kraš navíc nemohla právě kvůli dluhům vůči státu dosáhnout ani na žádnou dotaci.

„Rozvoj obce se na roky zastavil. Na větší investice jsme nemohli ani pomyslet, takže jsme si mohli troufnout jen na menší akce, které jsme byli schopni pokrýt z rozpočtu,“ dodává starostka.

Stát po dlouhých vyjednáváních nakonec obci alespoň odpustil penále. „Jinak bychom spláceli dluhy ještě teď,“ krčí rameny Kočí, která další roky větrné elektrárny, která letos slaví 20. narozeniny, vidí optimisticky.

„Pravidelný příjem do obecní kasy ve výši půl milionu ročně určitě není k zahození.“ Jen nebýt těch osmnácti ztracených let...




Nejčtenější

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Za svou letitou práci...

Hubenější na váze a chudší o iluze kolem některých hrdinů české historie. Ale zároveň bohatší o zadostiučinění svému...



Osiřelou trať z Jesenicka nikdo nechtěl ani po slevě, brzy bude zadarmo

(ilustrační foto)

Ani na druhý pokus se nepodařilo prodat nevyužívanou železniční trať mezi Velkou Kraší a Vidnavou na Jesenicku. Zájemce...

Naše nejkrásnější náměstí. Sedm českých a moravských skvostů

Telč, náměstí Zachariáše z Hradce. Náměstí dnes vroubené skvostnými měšťanskými...

Určit nejkrásnější náměstí v českých a moravských městech je velmi ošemetná záležitost. Při oceňování hraje roli osobní...

Chartista Hradílek ukončil pod tlakem rodiny hladovku proti Zemanovi

Bývalý disident a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek (8. listopadu 2017).

Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil hladovku, kterou držel 17 dní na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše...



Další z rubriky

Podvodníci vylákali od ženy milion korun, záminkou byl balíček z Itálie

(Ilustrační snímek)

O téměř milion korun přišla seniorka ze Šumperku, která se stala obětí internetových podvodníků. Peníze z ní vylákali...

Vedení Prostějova chce místo ucpané křižovatky v centru kruhový objezd

Olomoucká ulice v Prostějově, která slouží mimo jiné jako výpadovka na Olomouc,...

Motoristé z Prostějova, kteří často jezdí přes centrum, se příští rok dočkají mírné úlevy. Na jedné z...

Migrující los u Olomouce konečně překonal dálnice a zamířil k Libavé

Jeden ze snímků losa, který se nyní pohybuje západně od Olomouce.

Tříletému samci losa evropského, který v říjnu při migrování z východních Čech dorazil na Olomoucko, se podle informací...

Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook
Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook

S kontroverzním způsobem, jak pomoci především homosexuálním a neplodným párům, přišel 38letý Američan.



Najdete na iDNES.cz