Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lázeňského mága studené vody Priessnitze nakonec stálo život nachlazení

  12:53aktualizováno  12:53
Tento týden uplynulo 166 let od smrti lékaře, jehož odkaz přetrvává nejen v Jeseníkách dodnes. Vincenz Priessnitz se přitom narodil v malé zemědělské usedlosti a ve dvanácti se stal hospodářem. Nakonec se ale proslavil po světě využitím léčivých účinků studené vody. Poněkud paradoxně sám zemřel na následky nachlazení.

Průkopník moderní vodoléčby a zakladatel jesenických lázní Vincenz Priessnitz na litografii z roku 1830. | foto: Andreas StaubCreative Commons

Budoucí zakladatel moderní vodoléčby se narodil 4. října 1799. Po smrti bratra a dědice statku Josefa a po oslepnutí otce se tehdy dvanáctiletý Vincenz stal hospodářem a zdálo se, že jeho život je již předurčen. Zvlášť když do školy chodil kvůli povinnostem na statku jen zřídka.

Prostý mladík se však vydal jinou cestou. Pozorováním přírody získával zkušenosti, které překračovaly znalosti sedláka. Uplatnil je, když v šestnácti letech utrpěl těžký úraz a ranhojič označil jeho zranění za smrtelné, přežije-li, pak pouze jako mrzák.

„Žebra narovnal přes hranu židle po způsobu mlynáře z Písečné a na hruď pak vytrvale a trpělivě přikládal obklady namočené ve studené vodě, prý poučen příkladem srny, kterou viděl v lese si u pramene opětovně smáčet svou ránu,“ uvádí na webu Společnosti Vincenze Priessnitze autor několika knih o jesenickém léčiteli Miloš Kočka.

Sousedé považovali uzdravení mladíka za zázrak. On sám tím získal neotřesitelnou víru v léčivou moc studené vody. S její pomocí úspěšně léčil zvířata a také služku souseda. Zprávy o tom se začaly šířit do širokého okolí, díky čemuž Priessnitz získával nové pacienty.

Lékařům byl zpočátku trnem v oku, čelil zákazům i trestům

Jako ordinace mu tehdy sloužila lavice za stodolou, jako léčebné prostředky používal obyčejnou pramenitou vodu a houbu. Omývání pacientů houbou se stalo symbolem jeho úspěchu, ale i trnem v oku místních lékařů, kteří v něm viděli nekalou konkurenci a šarlatána.

Kvůli jejich stížnostem jesenická radnice léčiteli zakázala v roce 1822 používat houbu. Priessnitz ale léčil dál – holýma rukama. Konkurence se však nevzdávala, jejím přičiněním se léčitel dostal v říjnu 1829 na čtyři dny do žaláře.

Vzdor vleklým sporům a pomluvám Priessnitz přestavěl v roce 1822 rodnou chalupu na kamenný dům a do jedné místnosti umístil necky. Tak vznikl první vodoléčebný ústav na světě. Jeho oficiální vznik se ovšem datuje do roku 1837, kdy vodoléčebná metoda dostala rozhodnutím císařské komise zelenou.

„Priessnitz není žádný obyčejný člověk. To musí uznat i jeho nepřátelé. Není šarlatán, nýbrž muž, který je naplněn nejčistší snahou pomoci, kde může, a k tomu je nadán znamenitými vlastnostmi,“ stojí v hodnocení komise.

Poté začalo vítězné tažení Priessnitze a jeho lázní světem. Z chudé horské kolonie vzniklo vyhledávané místo lázeňského pobytu i té nejvznešenější klientely včetně velkovévodů, knížat i králů.

„Vodoléčba představovala změnu způsobu života i změnu myšlení, nový životní názor. Ve shodě se zákony přírody, která podle Priessnitze nezná ústupku a slitování, platí v ní zákon: buď – anebo, vyžadoval, aby člověk převzal odpovědnost za své zdraví, poněvadž každý nejlépe ví, co mu prospívá a co škodí,“ píše Kočka.

Na syna čekal dlouho marně, ten pak medicínu nedostudoval

Sláva a peníze umožnily léčiteli rozvinout i jeho podnikatelského ducha. V roce 1826 postavil pro hosty novou budovu, k léčení v ní používal dvě velké vany, k nimž záhy přibyly tři další v malém, 30 kroků vzdáleném domečku. V roce 1838 nechal postavit takzvaný hrad, velký léčebný dům s 30 pokoji, vanami a společenským sálem.

Priessnitz se dostal na vrchol své léčitelské slávy, stále mu však chyběl syn jako pokračovatel jeho životního díla. Dočkal se ho až v roce 1847, předtím mu žena Sofie porodila osm děvčat a jednoho chlapce, který ovšem záhy zemřel.

Očekávání otce, který toužil mít syna lékaře, ovšem Vincenz Pavel nakonec nesplnil. Lékařství ve Vídni nedostudoval. Toho se však Priessnitz nedožil. Počátkem listopadu 1851 si přivodil nachlazení, které jeho oslabený organismus nepřekonal. V pátek 28. listopadu ve věku 52 let zemřel.

O majetku, který po sobě zanechal, kolovaly po jeho smrti pověsti. Tehdejší novináři jej odhadovali na tři miliony zlatých, listina okresního soudu ve Frývaldově ovšem hovoří o mnohem nižší částce 265 tisíc zlatých.

„I to ale bylo obrovské jmění, porovnáme-li je s rozpočtem města Frývaldova na rok 1845, který činil 13 742 zlatých,“ podotkl Kočka.



Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte české a moravské hrady? Vyzkoušejte se, ať v létě nebloudíte

012

Regiony iDNES.cz přinášejí další z kvízů, v nichž si ověříte, jak znáte naši zemi. Tentokrát můžete poznávat české a...

Silně konzervativní Chalánkovou vedení TOP 09 odmítlo. Navzdory Kalouskovi

Lídryně krajské kandidátky TOP 09 Jitka Chalánková.

Vedení TOP 09 odmítlo opakovaně podpořit kandidaturu bývalé místopředsedkyně Jitky Chalánkové do Senátu, ač se za ni...



TOP 09 se odklonila od svých hodnot, končím, oznámila Chalánková

Poslankyně Jitka Chalánková

Bývalá poslankyně Jitka Chalánková se po rozporech s vedením TOP 09 rozhodla ve straně skončit. Důvodem je odklon...

Kvitová na policii identifikovala muže, který ji přepadl a pořezal

Petra Kvitová

Jeden z klíčových momentů pro budoucí soudní jednání se v těchto dnech odehrál v kauze předloňského útoku na tenistku...

Jak nacisté a komunisté zlikvidovali zakladatele úspěšné Sigmy

Bratři František (vlevo) a Jan Sigmundovi

Známý podnik Sigma s Neptunovým trojzubcem ve znaku založila v 19. století rodina Sigmundů. Postupně vybudovali...

Další z rubriky

Přerovský exprimátor Lajtoch sní o návratu na radnici, ČSSD ho ale odmítla

Bývalý primátor Přerova a senátor za ČSSD Jiří Lajtoch.

Vcelku poklidnou scénu přerovské politiky rozvířila před nadcházejícími komunálními volbami zpráva o možném návratu...

Opilý muž bez řidičáku vyjel s náklaďákem, vystřídal ho stejně opilý řidič

Ilustrační snímek

Hned dva silně opilé řidiče v jednom nákladním autě přistihla policie na Olomoucku. V řízení se totiž vystřídali....

Unikátní kachel s biblickou Evou, mince i munice. Helfštýn vydal poklady

Archeolog a vedoucí výzkumu na hradě Helfštýně Zdeněk Schenk z Muzea Komenského...

Řadu unikátních nálezů se podařilo objevit archeologům během výzkumu na hradě Helfštýně. Mezi nejcennější patří torzo...

5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě
5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě

Klíšťová encefalitida nás neohrožuje pouze v lese nebo na louce. Klíšťata se totiž běžně vyskytují v městských parcích, na zahradách nebo zatravněných hřištích. O klíšťové encefalitidě bohužel koluje dalších několik mýtů. Znáte je?

Najdete na iDNES.cz