Stavbu buduje Dalimil Mika, nese tak název Dalimilova rozhledna. „Narodil jsem se rok po zbourání rozhledny na Králickém Sněžníku. Rodiče mi o ní často vyprávěli a ukazovali mi fotky. Vždycky se mi moc líbila. Tak jsem si řekl, že postavím repliku, a využil jsem možnosti postavit ji na Větrově,“ popsal svou motivaci Mika.
Rozhlednu začal stavět loni, v současnosti je dokončena do výšky jedenácti metrů, což je podle něj nejsložitější část stavby. Hotový je vchodový sál se žulovými sloupy a lomenou klenbou, vyhlídková místnost ve druhém podlaží s kulatou klenbou, schodiště malé věže a hrubá stavba budovy občerstvení a apartmánu. Celková výška rozhledny po dokončení bude 34 metrů.
Stavbu navrhoval Ateliér A Jiřího Tomečka. „Byla to pěkná práce vymykající se z toho, co jinak děláme,“ říká. Architekti vycházeli při práci z dostupných historických dokumentů a fotografií.
„Naší snahou bylo co nejvíc se přiblížit historické podobě rozhledny, samozřejmě s přizpůsobením se dnešním normám a předpisům,“ vysvětlil Tomeček.
Podle odborníků na cestovní ruch bude rozhledna pro oblast znamenat velký turistický přínos.
„Lidé uvidí, jak vypadala historická rozhledna. Sice není na Králickém Sněžníku, ale i Větrov je nesmírně zajímavé místo, odkud jsou nádherné výhledy na celý masiv Králického Sněžníku,“ sdělil ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak.
Na Staroměstsku jde už o druhou novou rozhlednu. Loni byla dokončena rozhledna na vrchu Štvanice, která se okamžitě po otevření stala návštěvnickým hitem.
Rozhledna se vrátí i na Králický Sněžník, bude ale vypadat jinak
Kdy se rozhledny dočká také samotný Králický Sněžník, není jasné. Proběhlo už několik pokusů o její obnovu, ale neúspěšně.
Už roky se o postavení snaží spolek obcí oblasti Stronie Slaskie, neboť rozhledna stála na polském území. Podle posledních informací na to získal dotaci, ale musí opakovat výběrové řízení na dodavatele stavby, která se kvůli přísným podmínkám v přírodní rezervaci výrazně prodraží.
Na Králickém Sněžníku ale nevyroste na rozdíl od Větrova kopie původní rozhledny, nýbrž moderní ocelová konstrukce. Ta bude ve spodní části obložená kamenem z původní vyhlídky, další část bude opláštěná speciálním tvrzeným sklem. Vyhlídková plošina vznikne ve výšce třicet metrů nad zemí.
Stavbu původní rozhledny brzdilo hlavně počasíStavba rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku nebyla na konci 19. století nic jednoduchého. Potíže působilo hlavně počasí, třeba v červnu 1896, který byl druhým rokem stavby, ležel na hoře ještě sníh. Dělníci mohli většinou pracovat jen při dobrém počasí, za prudkého deště nebo vánice jen nečinně seděli v boudě a čekali. Když se k tomu připočte fakt, že provizorně žili přímo na Sněžníku a dolů chodívali jen v neděli, není nijak překvapivá jejich velká fluktuace. |
Historie původní rozhledny na Králickém Sněžníku sahá do roku 1884, kdy zde Moravskoslezský sudetský horský spolek postavil dřevěnou vyhlídku. Stavba kamenné rozhledny začala v červnu roku 1895 a ke slavnostnímu otevření došlo o čtyři roky později.
Protože šlo tehdy o pruské území, zúčastnil se otevření i princ Albert Pruský. Rozhledna byla postavena v době, kdy bylo moderní budovat vyhlídky v podobě hradních věží, takže i stavba na Králickém Sněžníku měla tvar dvou hradních věží. Jméno dostala po pruském císaři Vilémovi a později zde byla vybudována i turistická chata.
Rozhledna se rychle stala oblíbeným cílem výletníků jak z české, tak z pruské strany. Po druhé světové válce oblast připadla Polsku a následovalo chátrání. Ve druhé polovině šedesátých let pak byly chata i vyhlídka kvůli špatnému stavu uzavřeny a na podzim 1973 zchátralou rozhlednu odstřelili polští ženisté.
