drobet mimo mísu: kvituju, že se rubrika Krimi zrušila. Jako je první je tu týden stará zpráva, z toho soudím, že veřejnost přestala mít zájem číst o neštěstí druhých a že to pochopili i novináři.

v pátek jsme taky byli lyžovat, červená sjezdovka byla přeplněná a jezdily na ní malé děti, které se teprve učily, bylo štěstí, že se kromě poraněné ruky u dívky nic vážnějšího nestalo. Myslím, že pokud dítě neumí dobře lyžovat, měli by s ním rodiče jet na nějakou lehčí sjezdovku a ne na červenou a ještě s ním jít na lanovku.

Jestli se to klucinovi stalo v lese, tak snad jedine na ty spojce k sedacce, ktera je v urcitych chvilich moc uzka, na to kolik se tam objevi naraz "lyzaru" a jak ta vypada povrch po 2 hodinach zateze, protoze "vsichni" chteji nahory sedackou.

České sjezdovky jsou příliš úzké, laxně upravované a tedy velmi nebezpečné.

Já jsem děti naučil lyžovat v Alpách, kde je to daleko širší, tedy pokud začátečník zatočí o pár metrů jinde, než chtěl, nic se neděje...

O servisu kolem ani nemluvě a to vše za ceny velmi srovnatelné...

Já (a nejen určitě jen já) se učila lyžovat ve 3 letech v ČR, což byl rok 1984, a myslím si, že tehdy sjezdovky nebyly zdaleka tak dobře upravené, jako v dnešní době, a bezpečnostní prvky jistě nebyly takové, jako nyní, helmu jsme neměli ani omylem.. A také jsem se naučila lyžovat bez toho, aniž bych byla nějak ohrožena nebo bych měla strach kdekolik jezdit kvůli přeplnosti sjezdovek nebo kvůli stromům okolo svahu..

Tak to se klučina podruhé narodil. A u té holky. Jak si může na lyžích zlomit stehenní kost?

Nadpis clanku mne pripomina Havlickuv epigram: Nechod Vasku s pany na led ...

Když to neumí, tak ať se učí jinde...

Okolo tohoto věku jsem měl na lyžích otřes mozku z nárazu do stromu a o něco později i tu zlomenou nohu.

Před čtrnácti dny jsem si byl ze starším synem zalyžovat a sjezdovka byla plná dětí a mládežníků z bezpečnostními prvky. Nejen oni, ale spousta dospělých se na sjezdovce neumí vůbec chovat. Živelné rozjezdy, kdy si dotyční pohledem nezkontrolují situaci, jsou pro mne dost postrachem. Vrcholem bylo, když se ke mne když už jsem byl v pohybu rozjelo asi šest lyžařů. Vyhnout se k tomu klubku nebyla žádná sranda.

Takže jde o to nevybavit se jen bezpečnostními prvky.

Děcka budou snad v pořádku a doufám, že nikoho nenapadne vykácet stromy kolem sjezdovek.