Už na jaře ekologové dosáhli toho, že se na Rejvízu nesměla dál používat k asanaci poškozených stromů chemie a kácet se mohlo v mnohem menším rozsahu, nyní chtějí docílit úplného zákazu těžby. Správci lesů to však odmítají připustit, nekontrolovatelné šíření lýkožrouta by podle nich zdevastovalo okolní hospodářské lesy.
„Od začátku říkáme, že nemá smysl rezervaci ničit. Platí pro ni nejvyšší stupeň ochrany, to znamená, že aspoň tam by měl člověk dát přírodě prostor,“ řekl Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků, která se společně s Hnutím Duha proti poslední výjimce Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) odvolala.
„Hlavně se však ukázalo, že v okolí rezervace je stále více ohnisek kůrovce, které lesníci nezvládají asanovat, přestože tam jim v ničem nebráníme,“ dodal.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pod niž Správa CHKOJ patří, nové rozhodnutí ministerstva zatím nekomentuje, nedostala ještě písemné vyrozumění.
Proti povolení se odvolali nejen ekologové, ale i lesníci
Území, o které se dnes jedná, má rozlohu asi padesát hektarů. Správa CHKOJ v nových podmínkách pro lesnické zásahy na území Rejvízu povolila kácení stromů napadených kůrovcem pouze v pásmu širokém 100 až 150 metrů podél jižní a západní hranice rezervace.
Kácení kvůli kůrovci |
Proti tomu se paradoxně neodvolali jen ekologové, kterým pravidla přišla mírná, ale také lesníci, kteří je naopak považovali za příliš svazující.
Podle ministerských úředníků, kteří se na místě byli v říjnu osobně podívat, se sice škodlivost kácení v přírodní rezervaci nijak nepotvrdila, vadilo jim ale datum, do něhož měli lesníci zásahy povolené – podmínky byly platné až do roku 2021.
„Výjimka byla vydána proto, aby se kůrovec nešířil do okolních hospodářských lesů, které jsou ale samy ve velké míře napadeny kůrovcem, protože vlastníci těchto lesů nestíhají napadené smrky zpracovat a sanovat. Nové rozhodnutí by tedy mělo reflektovat aktuální stav lokality,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.
„Správa CHKOJ by v průběhu dalšího rojení kůrovce měla sledovat stav okolních hospodářských porostů navazujících na rezervaci a vyhodnotit účelnost výjimky pro další období. Laicky řečeno, budou-li porosty napadené kůrovcem do takové míry, že nezbyde než určité části okolních lesů kácet, nebude už výjimka na kácení na Rejvízu potřeba, protože kácení v rezervaci by nic nevyřešilo,“ dodal.
Vždy je lepší bojovat než to úplně vzdát, míní správci lesů
Jednou z firem, která se o lesy na Rejvízu stará, jsou Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Jejich mluvčí Dagmar Málková vysvětlila, že kácením na hranici rezervace vzniká umělé nárazníkové pásmo, jež má zpomalit postup kůrovce.
„Fakt, že ohniska kůrovce se nachází v CHKO i v hospodářských lesích, neznamená, že bychom měli upustit od asanací ve smrkových monokulturách. Vždy je lepší bojovat než to úplně vzdát. V opačném případě hrozí, že hospodářské lesy mimo chráněnou oblast budou znehodnoceny,“ popsala Málková.
Do poloviny září bylo v jižní části Rejvízu pokáceno a odkorněno pět set stromů, další zhruba stovku stromů lesníci odkornili nastojato. Ekologové nyní doufají, že Správa CHKOJ už na Rejvízu další kácení nepovolí a omezí ho i v dalších částech chráněné oblasti.
„V prvních a druhých zónách by Správa CHKO neměla připustit plošné těžby a vznik holin. Suché stojící stromy chrání půdu před vysušením, jako tlející kmeny pak pomáhají zadržovat vodu a poskytují živiny mladým stromkům. V letošním i loňském roce se jasně ukázalo, že vzhledem k nedostatku pracovních sil stejně nejde kácením kůrovce zastavit,“ myslí si Ondřej Bačík.
18. října 2019 |
