„Je to jako na houpačce. Když lidé do hor nemohli, příroda si dost odpočinula. Bohužel následovala období, kdy naopak byly plné, protože kromě návštěvy přírody jiné možnosti vlastně nejsou. Takové nápory naopak chráněným oblastem Jeseníků příliš neprospívají,“ shrnul Pavel Jurka ze Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Teď přitom podle něj přijde důležité období, kdy v Jeseníkách hnízdí ptáci včetně nejpřísněji chráněných druhů. Jde například o kriticky ohrožené ptáky lindušku horskou a luční, jeřábka lesního nebo vzácného hlodavce myšivku horskou.
„Lindušky hnízdí v bezlesém pásmu na alpinských holích. Vzhledem k tomu, že na zemi, jsou jejich hnízda více ohrožena,“ vysvětlil Jurka.
Nebezpečí však nepředstavují predátoři, jelikož se v těchto oblastech nevyskytují. Jedinou výjimkou je sokol stěhovavý, který v Jeseníkách znovu zdomácněl. Ani ten však není pro vzácné ptáky v bezlesém pásmu významnějším nebezpečím.
„Sokol je jedním z dravých ptáků, kteří loví téměř výlučně za letu. Jeho nejčastější kořistí jsou holubi, takže pro lindušky hnízdící na zemi není hrozba,“ popisuje ochranář.
Ptáky plaší návštěvníci či psi puštění z vodítka
Největší nebezpečí tak představuje člověk. „Pokud lidé nerespektují v těchto oblastech pravidla a chodí i mimo vyznačené stezky, mohou lindušky vyplašit. Stejně tak mohou ptáky zneklidňovat psi, které návštěvníci v horách často pouštějí z vodítka,“ upozornil Jurka.
Linduška podle něj nejenže vyletí z hnízda, ale může při náhlém pohybu také shodit vajíčka nebo si je rozbít. Při chladném počasí hrozí vajíčkům v opuštěném hnízdě rychlé prochladnutí. Totéž nebezpečí čeká v pásmu na okraji horských smrčin na jeřábka lesního.
„Proto je tak důležité, aby návštěvníci dodržovali základní pravidla,“ apeluje Jurka.
Podle údajů mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů počet lindušek horských v naší přírodě stále klesá, v porovnání s polovinou osmdesátých let minulého století je jich asi o sedmdesát procent méně.
Škody působí i vyplašená spárkatá zvěř
Velký úspěch naopak prožívají Jeseníky s návratem sokola. Od roku 2001, kdy se tam znovu objevil, vyvedly sokolí páry v Jeseníkách už kolem tří set mláďat a s patnácti dalšími počítají ochranáři i letos.
„V počátku hnízdění v březnu ptákům prospěla nižší návštěvnost. Pořád je ale třeba, aby lidé v označených místech nechodili k hnízdům nebo nelezli po skalách, kde sokoli hnízdí. Jde například o Koberštejn nebo o skály nad Skalním potokem,“ doplnil Jurka.
Lidé mohou nevhodným chováním škodit přírodě také zprostředkovaně plašením jelenů, srnek či divočáků.
„Spárkatá zvěř není chráněná, ale pokud je rušena, zaviní větší škody na porostech. To je prokázáno. Nejvíc je to vidět na jedli bělokoré, která je dlouho mimořádně náchylná na poškození, přitom má v Jeseníkách nezastupitelné místo a snažíme se tento jehličnan vysazovat ve větší míře,“ sdělil ochranář.
Podle něj má jedle jemnou kůru a nejsou neobvyklá poškození parožím i na patnáctiletých stromech.
Lidé častěji hlásí ochranářům stopy
Ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha nemohli kvůli covidu pořádat organizované projekty, jako jsou například vlčí hlídky, ale sledují třeba výstupy z fotopastí, které pravidelně přemísťují.
„Nedá se říct, že by lockdowny v tomto ohledu nějak výrazně prospěly. Rys či vlk je v Jeseníkách stále velkou vzácností a za celou zimu se žádná vlčí či rysí stopa neobjevila,“ konstatoval Miroslav Kutal z olomoucké pobočky Hnutí Duha.
Ochranáři pozorují zajímavou změnu v chování obyvatel v době koronavirové pandemie.
„Zatímco spousta lidí hory kvůli pandemii teprve objevuje a vyráží především do notoricky známých míst, ti zkušení naopak hledají klid v méně známých lokalitách Jeseníků. Pokud zrovna není lockdown, dají se těžko najít místa bez lidí,“ vysvětlil Jurka.
Změnu chování návštěvníků hor potvrzují také ekologičtí aktivisté. „V posledním roce pozorujeme výrazný nárůst zájmu o přírodu. Lidé mnohem více než dříve pozorují pozorně přírodu a hlásí a posílají nám i fotky takzvaných pobytových stop, o kterých se domnívají, že jsou třeba po rysech či vlcích,“ nastínil Kutal.
„Nebyly však průkazné a pobyt těchto vzácných zvířat nepotvrdily. Ochrana přírody ale obecně lidi zajímá mnohem víc než dřív. Moc za tyto aktivity děkujeme,“ ocenil.
