Koalice vládnoucí prostějovské radnici odvolala z funkcí radního za KSČM Josefa...

Koalice vládnoucí prostějovské radnici odvolala z funkcí radního za KSČM Josefa Augustina, který je obviněn kvůli opakovanému nepodávání daňových přiznání. | foto: Luděk Peřina, MAFRA, prostejov.eu; koláž: iDNES.cz

Prostějovský radní obviněný z vyhýbání se daním končí, rozhodla koalice

  • 6
Více než čtvrt století dlouhá politická kariéra advokáta Josefa Augustina, která sahá až do období totality, ve středu skončila. Městská rada v Prostějově ho odvolala ze všech veřejných funkcí a doporučila zastupitelstvu, aby ho odvolalo i z rady. A to kvůli obvinění za nepodávání daňových přiznání.

„Městská rada JUDr. Augustina odvolala ze všech veřejných funkcí a doporučila zastupitelstvu, aby ho odvolalo i z rady. Odvolat z rady ho totiž může pouze zastupitelstvo,“ potvrdila mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.

Politik a advokát s dlouholetou praxí je obviněný z trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, protože od roku 2010 do roku 2014 nepodával daňové přiznání o dani z příjmu. Pokud se jeho nejnovější kauza dostane až k soudu, hrozí mu dva roky vězení a pokuta.

Augustin byl přitom už v roce 2008 za neplacení daní pravomocně odsouzen. Tehdy šlo o DPH a daň z příjmu fyzických osob za roky 2004 a 2005. Skandál politik omlouval zdravotními problémy, odstoupil z kandidátky KSČM pro krajské volby a situaci ustál. Z kandidátky pro krajské volby odstoupil i letos.

Stanovisko Augustina není k dispozici, protože se ke svému trestnímu stíhání odmítá vyjádřit. Otázky si nejprve vyžádal písemně, ale po třech dnech sdělil, že odpovídat nebude. Nyní už ani nezvedá svůj mobilní telefon.

K odvolání Augustina vyzvala město celá opozice

Radnice i Augustin čelili silnému tlaku ze strany prostějovské opozice. Ta v úterý ve společném prohlášení politika vyzvala, aby sám rezignoval na funkci člena rady města a aby se vzdal všech veřejných funkcí ve výborech zastupitelstva a komisích a aby rezignoval na post člena dozorčí rady Domovní správy Prostějov a člena správní rady Národní dům Prostějov.

„Pokud se všech těchto funkcí nevzdá, vyzýváme Radu města Prostějova a koaliční zastupitele za ČSSD, KSČM a Pévéčko, aby ho těchto funkcí sami bez zbytečného odkladu zbavili,“ stojí ve výzvě, kterou již podpořili nezávislí zastupitelé František Švec, Hana Naiclerová a František Filouš, Aleš Matyášek z TOP 09, Jan Navrátil ze Změny pro Prostějov, lidovec Petr Kousal nebo celý klub ODS.

„Jinak i oni převezmou plnou zodpovědnost za to, že se na správě našeho města podílí jimi dosazená osoba, která se dlouhodobě dopouští deliktů na úseku placení daní. Nelze vyčkávat na pravomocný rozsudek soudu a odvolávat se na presumpci neviny. Ani soud totiž nic nezmění na tom, že Josef Augustin, zastupitel města, po mnoho let nepodával daňová přiznání. Tím prokázal svou nedůvěryhodnost a nekompetentnost,“ dodávají signatáři.

Vysvětlení chce také KSČM. „Výkonný výbor vyzval doktora Augustina, aby podal písemné vyjádření do čtvrtka dopoledne, kdy je mimořádné zasedání výkonného výboru. Ten celou věc projedná a rozhodne, co dál,“ sdělil Ludvík Šulda, předseda prostějovského okresního výboru (OV) KSČM. U komunistů Augustin figuruje na postu místopředsedy okresu a je člen ústředního výboru (ÚV) KSČM.

Augustin byl ve vedení města už v roce 1989

Navzdory prvnímu daňovému skandálu se Augustin v politice udržel přes čtvrt století. Už za totality ve svých 35 letech dosáhl na významné nomenklaturní místo místopředsedy MěstNV v Prostějově a po sametové revoluci se vrátil do městského zastupitelstva, kde nyní působí nepřetržitě již několik volebních období po sobě. Poslední dva roky se díky ČSSD stal dokonce radním města.

V roce 1989 přitom Augustin patřil k takzvanému tvrdému jádru. V létě roku 1989 totiž vedení města odsouhlasilo dopis adresovaný ÚV KSČ, ve kterém požadovalo ostřejší represe proti odpůrcům tehdejšího režimu.

„Na základě výzvy Několik vět vyslovujeme vážné rozhořčení, s jakou drzostí protispolečenské síly vnucují straně a společnosti podmínky... Proto požadujeme rázněji postupovat proti všem nelegálním skupinám...,“ stálo v dopise.

Výzva Několik vět, kterou v létě roku 1989 začaly podepisovat tisíce lidí a která přispěla k pádu komunistického režimu, požadovala propuštění politických vězňů, svobodnou diskusi, svobodu shromažďovací, respektování práv věřících nebo lepší péči o životní prostředí. Aktivisty, kteří sbírali podpisy, režim trestal a šikanoval.