Nyní už bývalý prostějovský radní za KSČM Josef Augustin je obžalován z opakovaného nepodávání daňových přiznání. Zatím nadále zůstává městským zastupitelem.

Nyní už bývalý prostějovský radní za KSČM Josef Augustin je obžalován z opakovaného nepodávání daňových přiznání. Zatím nadále zůstává městským zastupitelem. | foto: Luděk Peřina, MAFRA, prostejov.eu; koláž: iDNES.cz

Politik jde za neplacení daní k soudu, navíc může přijít o advokátní praxi

  • 10
Bývalý komunistický radní Prostějova a současný zastupitel Josef Augustin jde v postavení recidivisty k soudu, opět neplatil daně. Tentokrát se to týká období pěti let, škoda je 400 tisíc. Navíc mu hrozí, že přijde o obživu, protože ho advokátní komora může dočasně vyškrtnout ze seznamu advokátů.

Augustin má s placením daní problémy opakovaně, už v roce 2008, kdy šlo o DPH a daň z příjmu fyzických osob za roky 2004 a 2005, byl pravomocně odsouzen. Profesi advokáta mohl dál vykonávat jen díky tomu, že krajský soud nakonec upustil od potrestání. Augustin se však nepoučil a daně zase neplatil.

„Viníme ho z toho, že od roku 2010 do roku 2014 nepodával daňová přiznání a nevedl daňovou evidenci,“ potvrdil státní zástupce z Prostějova Jaroslav Miklenda, který nyní na Augustina podal obžalobu pro trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, za což mu u soudu hrozí dva roky vězení nebo pokuta.

Daň z příjmu mu finanční úřad musel vyměřit až dodatečně a dlužnou částku kolem 400 tisíc korun Augustin již uhradil.

Augustin obžalobu nekomentoval. „Nemám ji k dispozici, takže se teď neumím vyjádřit,“ řekl jen. Stejně odpověděl na otázku, zda setrvá ve funkci městského zastupitele. „Jak budu mít obžalobu, tak se rozhodnu,“ sdělil.

Komora rozhodne, zda Augustin zůstane advokátem

Když MF DNES loni na podzim upozornila, že Augustin opět neplatil daně, rezignoval na místo v radě města a skončil i jako předseda komise pro kulturu a cestovní ruch a jako člen školské rady a komise pro nákup uměleckých děl. Radní mu zároveň sebrali oprávnění oddávat novomanžele a odvolali ho také z dozorčí rady městské společnosti Domovní správa Prostějov.

Dlouholetému advokátovi Augustinovi ale nyní hrozí, že přijde i o svou obživu. Po podání obžaloby mu advokátní komora může dočasně pozastavit výkon advokacie.

„Představenstvo o tom rozhodne hned, jak obdrží obžalobu. Rozhoduje individuálně podle toho, jak nebezpečný je trestný čin, zda souvisí s advokacií nebo zda poškozuje obecnou důvěru v advokáty. Zohledňuje se řada věcí,“ popsala mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.

K případu se pak komora vrátí po pravomocném rozsudku, kdy padne definitivní rozhodnutí. Chaloupková připustila, že praxe, kdy už jen obžalovaný advokát může přijít o výdělek, je přísná.

„Razíme však tezi, že advokát není advokátem jen ve své kanceláři, ale je jím 24 hodin denně a musí se zpovídat i za činy, které s advokacií přímo nesouvisí. Musí to komoře vysvětlit,“ prohlásila mluvčí.

Augustin byl ve vedení města už v roce 1989

Augustinovo počínání nikdo nechápe. „Není možné, aby za těchto okolností rozhodoval o zásadních věcech města. V roce 2008 se omlouval zdravotními problémy - a teď je to podruhé. Pokud byl už jednou odsouzený, tak si měl dávat velký pozor na to, aby se už nic podobného neopakovalo,“ podivil se opoziční prostějovský zastupitel Aleš Matyášek z TOP 09.

Augustin má za sebou dlouholetou politickou kariéru, ve které se udržel víc než čtvrtstoletí. Už za totality ve svých pětatřiceti letech dosáhl na významné nomenklaturní místo místopředsedy Městského národního výboru v Prostějově a po sametové revoluci se vrátil do městského zastupitelstva.

Demokracii odmítal. V létě roku 1989 odsouhlasil dopis adresovaný ÚV KSČ, v němž požadoval tvrdé represe proti odpůrcům tehdejšího režimu.

„Na základě výzvy Několik vět vyslovujeme vážné rozhořčení, s jakou drzostí protispolečenské síly vnucují straně a společnosti podmínky... Proto požadujeme rázněji postupovat proti všem nelegálním skupinám ...,“ stálo v dopise, jenž Augustin schvaloval.

Výzva Několik vět, kterou v létě 1989 začaly podepisovat tisíce lidí, a která přispěla k pádu komunistického režimu, požadovala propuštění politických vězňů, svobodnou diskusi, svobodu shromažďovací, respektování práv věřících nebo lepší péči o životní prostředí. Aktivisty, kteří sbírali podpisy, pak režim trestal a šikanoval.