„Odbor životního prostředí vydal rozhodnutí a povolil kácení 28 stromů, u kterých bylo prokázáno onemocnění PSA (takzvaná slizotoková nekróza - pozn. red.) v pokročilém stádiu. Kácení bude provedeno do 31. března 2016,“ uvedl vedoucí odboru Petr Loyka.
„Rozhodnutí bylo vydáno především na základě znaleckého posudku. Napadené stromy nelze vyléčit, kácení je jediným možným řešením. Konkrétní druhové složení nové výsadby bude upřesněno dendrology ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky,“ dodal.
Množství pokácených stromů přitom zřejmě nebude konečné. Příznaky nákazy totiž vykazuje zhruba třetina aleje.
„Ta infekce je velmi zákeřná a její působení je opravdu intenzivní. Nemůžu proto vyloučit, že během velmi krátkého časového úseku bude nutné přikročit k obnově aleje jako celku. Je to odvážné tvrzení, ale já si za ním stojím,“ nastínil už dříve Loyka.
Aby obnovenou alej tvořily pouze kaštany, prosadili památkáři
Alej totiž tvoří pouze kaštany, což prosadili památkáři. Odborníci na životní prostředí přitom navrhovali, aby v ní měly zastoupení i jiné druhy stromů.
„V té době ale slizotoková nekróza nebyla rozšířená. Pokud tedy město hledá viníka, my jím nejsme. Co se týče dalších jednání, jsme připraveni hledat společně s pracovní skupinou takové řešení, které v konečném důsledku může znamenat změnu druhové skladby stromů v aleji,“ reagoval na současné problémy ředitel olomoucké pobočky Národního památkového ústavu František Chupík.
Obnovenou alej ničí choroba    |
Například Loyka je proti opětovnému vysazení kaštanů. „Další vysazování jírovců, a to nejen v Rudolfově aleji, je pro mě nepřijatelné. Osobně si dokážu představit alej, a teď nemluvím jako úředník, ale biolog, z platanů,“ řekl šéf odboru životního prostředí.
Historickou Rudolfovu alej, která vznikla v 19. století, nechala radnice obnovit v letech 2009 až 2012. K zemi tehdy padlo ve dvou etapách 234 přestárlých a nemocných stromů, které nahradilo 225 mladých jírovců maďal. S jejich výsadbou pomohli i dobrovolníci z řad Olomoučanů. Náklady projektu dosáhly 9,6 milionu korun.
