Stolpersteine, tedy takzvané kameny zmizelých, nově na dvou místech v Lošticích připomínají židovské obyvatele, kteří zahynuli během holokaustu. Na snímku kameny za rodinu Knöpfelmacherovu.

Stolpersteine, tedy takzvané kameny zmizelých, nově na dvou místech v Lošticích připomínají židovské obyvatele, kteří zahynuli během holokaustu. Na snímku kameny za rodinu Knöpfelmacherovu. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Další kameny zmizelých připomínají vyvražděné židovské obyvatele Loštic

  • 0
Obě byly židovského původu, bydlely v Lošticích na Šumpersku a jejich členové nalezli smrt ve vyhlazovacích nacistických táborech. Teď rodiny Fuchsových a Knöpfelmacherových spojuje i další skutečnost - od tohoto týdne je ve městě na chodnících před jejich domy připomínají stolpersteine - kameny zmizelých.

„Na náměstí Míru jsou za rodinu Knöpfelmacherovu čtyři kameny a další čtyři ve Ztracené ulici před synagogou za rodinu Fuchsovu,“ shrnul Luděk Štipl, šéf občanského sdružení Respekt a tolerance, kterému se podařilo vypátrat i pamětníky, jenž se s rodinami stýkali.

„S Ottou Knöpfelmacherem jsme dojížděli z Loštic do litovelského gymnázia. Přestože byl velmi levicově zaměřen, vždy dodržoval základní židovské náboženské tradice a zvyky,“ zaznamenalo sdružení vzpomínky Vladimíra Žáka z Loštic.

Podle něj byl Otto nejprve zapálený do idejí Masaryka, později ho přivedl k levici Josef Hirsch zvaný Sepl z Loštic. V Praze byl dopisovatelem Rudého práva.

„Otto k Seplovi vzhlížel, dokonce vstoupil v Olomouci do Svazu přátel sovětského Ruska,“ popisoval Žák. Sám byl jedním z posledních, kdo s Ottou mluvil.

„Jednou jsme se potkali na náměstí. Řekl mi, abych přišel druhý den večer na Palonínskou skalku. Tam jsme si popovídali. Potom jsem ho již nikdy neviděl,“ vzpomíná Žák.

Němka bila na ulici Židovku, lidé se báli zasáhnout

Hlava rodiny Edmund Knöpffelmacher byl podle jiného obyvatele Loštic Jana Weisera schopný podnikatel.

Pokládání kamenů zmizelých

„Byl posledním předsedou židovské komunity v Lošticích a pracoval na úřadě. Jako matrikář obdržel v roce 1941 zprávu, že jeho syn Otto zahynul v Mauthausenu,“ vyprávěl Weiser.

Knöpfelmacher s manželkou skončil v transportu do Terezína, poté zahynuli v Treblince. Starší Ottův bratr Zikmund zemřel v polské Osvětimi. Rodina židovského kantora Leopolda Fuchse zahynula v koncentračním táboře Malý Trostinec nacházejícím se v dnešním Bělorusku.

Obyvatelka Božena Ježková připomněla ale také incident, který potkal další Židovku z Loštic Friedu.

„Seděly jsme jednou s Friedou na lavičce a povídaly si. Kolem šla Němka Bühnová. Když uviděla Friedu, začala ji bít do tváře a nadávala jí. Bylo nám jí líto, ale nic jsme nemohly dělat. Bühnová a její manžel pracovali na obci a byli to nacističtí fanatici,“ uvedla.

Celkem bylo z Loštic v letech 1941 a 1942 odvezeno do koncentráků na šest desítek židovských obyvatel, zpět se vrátili jen tři.