Anna Engelmannová se narodila v Olomouci 3. února 1897. Sestra architekta Paula, který se v roce 1934 vystěhoval do Palestiny, a karikaturisty a průkopníka kresleného animovaného filmu Petera, si nakonec vybrala jako životní dráhu ilustrátorství.
Do životních osudů rodiny ale tragický zasáhlo obsazení Československa hitlerovským Německem.
„Bratr Peter se svou ženou zvolili bezprostředně po příjezdu nacistů do města dobrovolný odchod ze života a 16. března 1939 spáchali sebevraždu. Anna pod vlivem událostí opustila domov a 6. listopadu se nechala hospitalizovat v psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Snad v naději, že unikne pronásledování Židů,“ nastínil místopředseda olomoucké židovské obce Tomáš Hrbek.
V nemocnici se postupně nashromáždilo celkem pět desítek lidí židovského původu, nakonec jim ale úkryt na psychiatrii život nezachránil.
„Všichni byli na konci června 1942 z léčebny propuštěni a převezeni do sběrného místa v olomoucké škole v Hálkově ulici. Odtud 30. června pokračovali transportem AAg do Terezína. Již po dvou týdnech byla Anna deportována do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec, kde zahynula,“ shrnul Hrbek.
Kamenů už je přes třicet tisíc
Oběť holocaustu od pátku nově připomíná před domem číslo 13 na olomouckém Žerotínově náměstí další Stolperstein, tedy Kámen zmizelých. Těch bylo dosud v ulicích 162 a nyní přibude postupně dalších 28. Betonové kostky s nápisem na horní mosazné desce vybízejí kolemjdoucí, aby se zastavili a sklonili se k jménu oběti vyraženému na kostce.
Pátečního uložení kamene se zhostil německý umělec Gunter Demnig. Právě on přišel na začátku 90. let s myšlenkou uctít oběti holokaustu položením pamětního kamene před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel před deportací do koncentračního tábora. První umístil v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem a nyní už je jich ve stovkách měst přes třicet tisíc.
