Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tragický osud baletky a jejího syna připomínají kameny zmizelých

  17:21aktualizováno  17:21
Jméno baletky olomouckého divadla Romy Mertensové i jejího tříletého syna Vincence, kteří tragicky zahynuli v Osvětimi, si od úterý mohou připomenout lidé, kteří prochází Olomoucí. Zástupci Židovské obce před její dům na Javořičské ulici vsadili do dlažby takzvaný kámen zmizelých.

Oběti holocaustu v Olomouci připomínají kameny zmizelých. Do dlažby je dnes vsadili už počtvrté. (ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Do konce tohoto týdne přibude podobných kamenů deset, jejich počet se tak rozroste na 112.

„Členku olomouckého baletního souboru Romu Mertensovou a jejího syna Vincence připomíná pamětní deska v divadle. V úterý k ní přibyly dva pamětní kameny, Stolpersteine, před číslem 6 v Javoříčské ulici, posledním bydlišti matky a syna. Když zahynuli v Osvětimi, bylo Romě jednatřicet let, Vincencovi tři roky,“ uvádí místopředseda Židovské obce Olomouc Tomáš Hrbek.

Stolpersteine

Stolpersteine (obrazně kameny, o které se zakopává, či lépe, má se zakopnout) patentoval německý výtvarník Gunter Demnig již v roce 1993 a o několik let později vsadil první kameny do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Jde o betonové kostky o rozměrech 10 x 10 cm, které se vkládají do chodníků před domy, jejichž obyvatelé zahynuli v nacistických koncentračních táborech. V Olomouci se tento týden kameny pokládají už po čtvrté, celkem jich lidé v dlažbě olomouckých chodníků najdou 112.

Roma Mertensová působila v olomouckém divadle od roku 1937. S akademickým malířem a scénografem olomouckého divadla Josefem Gabrielem měla syna, kvůli nařízení o čisté krvi se však nemohli vzít. Když nacisté začali s transporty Židů do koncentračních táborů, snažili se rodiče syna před nevyhnutelným osudem, který čekal jeho matku, ochránit. Ukryli jej proto u známých.

„V roce 1942 se na moji maminku a babičku obrátil rodinný přítel Josef Gabriel s prosbou, jestli by na určitý čas u nás mohl nechat svého synáčka Vincence, než úřední cestou s pomocí právníka vyřídí jeho osvojení,“ vzpomíná v dopise Ilka Koudelová.

„Věděli jsme, že hrozí nebezpečí deportace chlapečka s židovskou maminkou do Terezína.“

Tomu se však nakonec ani Roma Martensová ani její syn Vincenc nevyhnuli.

„Vidím ten den, kdy Josef k nám přišel říci, že boj o chlapečka je marný. Pamatuji se, jak plakal, my s ním. Bolestný záznam v mé vzpomínce: Vincenc se vrátil do náruče své maminky, kam patřil,“ dodává Ilka.

8. července 1942 odjeli Roma s Vincencem transportem do Terezína, odtud 9. října 1944 do Osvětimi, odkud se již nikdy nevrátili.

Autor:



Nejčtenější

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Za svou letitou práci...

Hubenější na váze a chudší o iluze kolem některých hrdinů české historie. Ale zároveň bohatší o zadostiučinění svému...



Pachatel nevěděl, že útočí na Kvitovou, soudí policie. Případ odložila

Tenistka Petra Kvitová na setkání s novináři po propuštění z nemocnice. (23....

Ani stovky různých podnětů od lidí, ani téměř jedenáct měsíců podrobného vyšetřování nestačilo kriminalistům k...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

Chartista Hradílek ukončil pod tlakem rodiny hladovku proti Zemanovi

Bývalý disident a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek (8. listopadu 2017).

Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil hladovku, kterou držel 17 dní na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše...

Další z rubriky

Pronájem potrubí Veolii byl pro obce z Prostějovska nevýhodný, řekl soud

Ilustrační snímek

Prostějov a další obce v regionu přišly o desítky milionů korun, když před 11 lety pronajaly vodovodní potrubí...

Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Za svou letitou práci...

Hubenější na váze a chudší o iluze kolem některých hrdinů české historie. Ale zároveň bohatší o zadostiučinění svému...

Olomoucká radnice chce za rok pustit kamiony jen na tři hlavní trasy

Lidé z některých olomouckých ulic, například Erenburgovy (na snímku) roky...

Západní a jižní část Olomouce by se už příští rok mohly definitivně zbavit těžké nákladní dopravy. Vykázat ji odsud má...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.