Připravovaný vodní kanál na olomouckém Mlýnském potoce zřejmě čeká klíčový rok. Na jaře se kanoisté pokusí získat razítko stavebního úřadu, respektive územní rozhodnutí, jež potřebují mimo jiné připojit k žádostem o dotace.
Vizualizace vodního kanálu |
Pokud uspějí i s nimi, do stavby areálu, která zabere přibližně dvanáct měsíců, by se mohli pustit na podzim příštího či na jaře následujícího roku. Projekt za téměř 90 milionů korun však stále naráží na nesouhlas místních, a to přestože ten původní vodáci kvůli kritice obyvatel Šantovy ulice upravili.
„Celý záměr jsme si už nechali posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí. Ze závěrů vyplývá, že projekt sice bude mít negativní dopad na živočichy, celkově pro nás ale takzvaná EIA dopadla kladně,“ řekl Robert Knebl z oddílu kanoistiky Sportovního klubu Univerzity Palackého, který projekt připravuje už několik let.
Kanál vyjde na zhruba 87 milionů
Vodáci přesto nemají ani zdaleka vyhráno. K tomu, aby na Mlýnském potoce vznikl kanál pro slalom a sjezd, potřebují vyřídit několik klíčových věcí.
„Aktuálně řešíme majetkoprávní záležitosti, poté požádáme o územní rozhodnutí, které bychom mohli mít – já v to věřím – na jaře příštího roku. Až teprve s ním můžeme oficiálně požádat ministerstvo školství o dotaci,“ upřesnil Knebl.
Podle představ kanoistů by ministerstvo mělo na projekt s odhadovaným rozpočtem 87 milionů korun přispět 50 miliony.
„O dotaci již v osobní rovině jednáme, a to i na úrovni ministryně školství. Předběžný, ústní příslib jsme už dostali,“ řekl zástupce kanoistů.
Dalších 30 milionů korun se vodáci pokusí získat od magistrátu a hejtmanství, každou instituci požádají o 15 milionů. „I na radnici a na kraji cítíme podporu,“ řekl Knebl.
Doplnil, že s příspěvky na provoz sportoviště, které ročně spolyká přibližně 420 tisíc korun, klub nepočítá. Provozní náklady by měl být schopen hradit ze svého.
V areálu bude i 170 metrů dlouhá umělá dráha pro slalom
Jasno ohledně financování samotné stavby areálu, jenž počítá nejen s vybudováním 170 metrů dlouhé umělé dráhy pro slalom a sjezd na divoké vodě, ale také se stavbou loděnice se šatnami, relaxačními prostory či klubovnou, by vodáci chtěli mít do konce příštího roku.
Pokud se jejich optimistické vize naplní, se stavbou by začali týž rok na podzim nebo na jaře roku 2018. „Hotový by mohl být v roce 2019,“ popsal Knebl.
Kanál vodáci chtějí postavit podle pozměněného projektu. Z původního vyjmuli především přečerpávací vodní elektrárnu s reverzibilní turbínou, které se měla starat o oběh vody v kanálu. Od vybudování elektrárny kanoisté upustili kvůli kritice obyvatel Šantovy ulice, kteří se obávali zejména hluku ze zamýšleného zařízení.
„Po projednání studie s veřejností jsme dospěli k názoru, že tato varianta by neúměrně zatěžovala prostředí, zvolili jsme proto řešení založené na systému tůněk s přepady, jež zajišťují průtok, který by sloužil jak ke sportovní činnosti kanoistického oddílu, tak i k dalšímu využití pro veřejnost,“ řekl před nedávnem na prezentaci upravené podoby projektu David Benda z ateliéru A2 architekti, jenž je autorem architektonického řešení kanálu.
Podle místních kanál nic městu nepřinese. Kanoisté oponují
Místní změnu sice přijímají s povděkem, jejich názor na kanál jako takový to ovšem nezměnilo.
„Stavba vodáckého areálu Olomouci nic pozitivního nepřinese. Nedojde díky němu ke zvýšení prestiže města, neboť dráha nemá parametry pro konání mezinárodních nebo celostátních závodů. Z důvodu bezpečnosti nebude volně přístupná pro rekreační vodáky, sloužit bude pouze jako občasná tréninková dráha a jako zázemí pro členy klubu se saunou a whirlpoolem,“ řekl za obyvatele Šantovy ulice Pavel Brtník.
Se závěry místních vodáci nesouhlasí. „Vodácký areál se stane nejen sportovně-rekreačním centrem pro sportovce a zájemce z Olomouckého kraje i celé republiky, ale současně i vzdělávacím centrem Olomouce a celého regionu s mezinárodním dosahem a úzkou návazností na odbornou činnost Univerzity Palackého,“ podotkl Knebl.
Olomoučtí kanoisté patří v Česku k absolutní špičce. Na to, že doma nemají kde trénovat, si stěžují už celé generace, které musejí za divokou vodou do českých měst. Místo, kde by se dal vodácký kanál v Olomouci vybudovat, vodáci hledali nejméně třicet let. Pro jez u Šantovky se rozhodli na základě studie, jejíž autoři došli k závěru, že toto místo je nejvhodnější.
