Jistotu, že to byla dlouho hledaná svatá Markéta, budou mít památkáři, až se sami v létě podívají pod dlažbu náměstí. "Výsledný radarogram zjistil značnou anomálii o velikosti asi pětadvacet krát deset metrů v prostoru Neptunovy kašny," nastínil Pavel Šlézar z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.
"Změny v georadarovém signálu zde doložily přítomnost kamenných destrukcí. Myslíme si, že jde o zbytky právě kaple svaté Markéty," dodal Šlézar.
Hledání pomocí georadaru komplikovalo složení půdy. Přestože se totiž archeologové mohou s georadarem podívat až do třímetrové hloubky, na Dolním náměstí se nedostali dál než do metru a půl.
"Propustnost signálu byla velmi nízká," litoval v dubnu Peter Milo z Ústavu archeologie a muzeologie brněnské Masarykovy univerzity, u níž si georadarové měření objednala olomoucká radnice.
Kaple může potvrdit, že je Olomouc ještě starší než se soudilo
Už tehdy proto upozorňoval, že experti zbytky kaple možná jen neviděli. "I tak bychom ji odhalili, jen pokud by se zachovalo zdivo. Kaple ale mohla být rozebrána do základů. Jestli to tak bylo, to se dá zjistit jen při archeologickém výzkumu," vysvětlil Milo.
Brněnští odborníci proto zjištěné anomálie za kapli zpočátku nepovažovali, po dalším vyhodnocení a také konzultaci se specialisty na geofyzikální měření ve Švédsku ale změnili názor.
Předkové kapli zbořili v 16. století zřejmě proto, že v ústí mezi oběma náměstími překážela. Už v 90. letech našli archeologové náznaky toho, že svatá Markéta měla románskou předchůdkyni.
"Máme odtud nálezy terakoty, pálené hlíny. Jde o zbytek obalu chórové přepážky, což je čistě pozdně románská záležitost," objasnil Šlézar. Pokud se to potvrdí, půjde o důkaz, že město vzniklo dřív než letech 1239 až 1246, jak se dosud historici domnívali.
Na tom, jak dlouho bude trvat archeologický průzkum místa, nicméně závisí datum zahájení plánované opravy Dolního náměstí. To už se přitom jednou posunulo (více čtěte zde).
