Když dosavadní pronajímatel zámku Petr Jahoda před patnácti lety poprvé odemykal zámecké dveře, v hlavě spřádal plány, jak co nejlépe provozovat malý hotel. Letos se rozhodl velkobystřickou zámeckou kapitolu svého podnikání uzavřít. Město jako majitel historického objektu proto hledá kupce nebo nového nájemce.
"Zámek je naší nejvýznamnější památkou a je i významným objektem v prostoru zdejšího Zámeckého náměstí, které se snažíme neustále opravovat a oživovat. Kdyby nefungoval, protože by se pro něj nenašel vhodný zájemce, byla by to pro nás ta nejhorší zpráva," nastínil starosta Velké Bystřice Marek Pazdera k významu objektu, v němž do roku 1945 sídlil známý pivovar.
Současný ředitel hotelu Zámek a jeho dlouholetý nájemce Petr Jahoda uvádí jako jeden z hlavních důvodů svého rozhodnutí chuť zkusit něco jiného. "Jsem tady už patnáct let a myslím si, že člověk by měl za život vyzkoušet i více provozů, oborů a míst, ve kterých by se mohl realizovat," vysvětlil.
Připustil ale i dopad ekonomické krize na sektor služeb. "Ano, ekonomická krize se i v našem oboru projevila," přiznal Jahoda. S ohledem na fakt, že se nedaleké krajské město snaží už roky přitáhnout na Olomoucko pořadatele kongresů, ale příliš se to zatím nedaří, nesplnila se ani Jahodova očekávání. Rozmach kongresové turistiky nenastal.
Zda obec zámek prodá nebo pronajme zatím není jasné
Také proto se rozhodl dát zámku vale. Provozovat ho má jen do konce roku. Ve Velké Bystřici proto vyhlásili výběrové řízení na prodej nebo pronájem zámku. Nabídky mohou zájemci podávat do 16. září. O tom, zda se zastupitelé při výběru uchazečů přikloní k prodeji, nebo jen k pronájmu, nechtěl Pazdera spekulovat. Sám by ovšem v případě zajímavé nabídky byl spíš pro prodej.
"Ten objekt nikdo z Velké Bystřice neodnese. Samozřejmě by prodej musel být smlouvou ošetřený tak, aby bylo zajištěné další fungování hotelu v daných prostorách, návaznost kongresové turistiky a další věci," vypočítal Pazdera.
Jaký nakonec bude osud zámku se tedy teprve uvidí. Ve hře je i možnost, že se památky ujme sama obec. Ovšem to by podle Pazdery nastalo jen v krajním případě, pokud se nenajde vhodný zájemce. "Teď je opravdu brzy říkat nějaké závěry. Navíc můj hlas je jen jedním z patnácti zastupitelských, které budou o budoucnosti objektu rozhodovat," podotkl starosta Velké Bystřice.
Starosta Velké Bystřice ještě nezná ani odhadní cenu nemovitosti. Když však město v roce 2003 dostalo nabídku od zájemce hledajícího podobný hotel v dané oblasti, nabídka za zámek se tehdy pohybovala kolem osmadvaceti milionů korun. "Je to ovšem už osm let zpátky a ceny podobných nemovitostí už jsou dnes zase někde jinde," upozornil Pazdera.
Komunisté nechali památku téměř spadnout
Sám si kdysi jako malý kluk v areálu hrával. V té době měl zámek doslova na kahánku. Hrozilo mu zbourání. Do roku 1945 totiž sloužil jako pivovar produkující známé Velkobystřické pivo. Když však němečtí vlastníci museli odejít, byl zámek zestátněn.
Bystřický zámekNa místě zámku stávala dříve tvrz. Roku 1381 ji získali vladykové z Doloplaz. Za husitských válek byla pobořená, později však doslova vstala z popela a vystřídalo se na ní spousta majitelů. Roku 1578 se dostala do rukou Bruntálských z Vrbna. Ti nechali tvrz přestavět na renesanční zámek, který roku 1610 koupila olomoucká kapitula. V zámku začal fungovat pivovar. Ve druhé polovině 17. století byl objekt zrekonstruován a rozšířen v barokním slohu. Roku 1889 přešel pivovar do soukromých rukou, pivo se tam vařilo do roku 1943. O dva roky později byl pivovar zrušen. Dnes zámek slouží jako hotel. |
"Stavba, kterou dostalo do užívání zemědělské družstvo, chátrala. Jako kluci jsme si tam hrávali na schovávanou. V té době už to byla ruina," vzpomíná starosta.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se ale tehdejší tajemník místního národního výboru rozhodl památku zachránit, přestože na ni už existoval demoliční výměr. Po dlouhých letech práce se městu povedlo zámek zrekonstruovat.
Dnes je srdcem neustále zvelebovaného centra. Do úpravy prostorů v jeho okolí už Velkobystřičtí v posledních letech vložili kolem pětačtyřiceti milionů korun. Velkou část z této sumy, kolem 85 procent, se jim podařilo získat z evropských dotací.
Způsob, jakým město nechalo Zámecké náměstí opravit, už mu vynesl dvě architektonická ocenění. To nejčerstvější dostala Velká Bystřice v podobě Ceny Rudolfa Eitelbergera od sdružení Za krásnou Olomouc.
