Bangladéšská reportáž o OP Prostějov je mystifikace. Upozorňuje na bídu

  • 77
Klip bangladéšské televize o demolici OP Prostějov, který na internetu zhlédly desetitisíce lidí, je mystifikací. Jde o kampaň neziskových organizací proti chudobě, která má upozornit na otrocké podmínky při výrobě textilu v Asii. Za snímkem stojí režisér-mystifikátor Filip Remunda.

Sto deset tisíc lidí si od začátku roku pustilo na kanálu YouTube video, které se tváří jako reportáž TV Bangladesh o loňské demolici kdysi největší oděvní firmy ve střední Evropě OP Prostějov.

Odstřel budov dávají reportéři do kontrastu s katastrofou v oděvní továrně na předměstí Dháky, kde se v dubnu roku 2013 zřítila osmipatrová budova Rana Plaza a v troskách zemřelo přes 1 130 lidí.

Cílem videa je upozornit na otrocké podmínky při výrobě textilu v zemích třetího světa, kde není výjimkou denní mzda pod jedno euro.

„K vytvoření mystifikační kampaně nás vedla snaha ukázat, že nás napříč kontinenty mohou spojovat události, které se zdají být vzdálené. Protože se zprávy stávají čím dál banálnějšími a stereotypnějšími, je nadsázka a humor vhodnou formou, jak nastavit zrcadlo, a přitom přinést podstatné informace do veřejného prostoru,“ uvedl Tomáš Tožička z kampaně Česko proti chudobě.

Spot natočil režisér Filip Remunda, autor známé filmové mystifikace Český sen.

„Těsně před odstřelem OP jsem zvažoval, že by se demolice naší největší textilky mohla stát inspirací dokumentárního filmu o tunelářských praktikách českých zlodějů. Nakonec jsem tento mocný obraz investoval do spotu TV Bangladesh. Jde o přátelskou mystifikaci. Snažili jsme se, aby se výsledný tvar co nejvíce podobal vysílání televize z Bangladéše. Všechny ostatní informace ve spotu jsou pravdivé. Zvláštní redaktorku hraje Nadirah Mujumdar, první bangladéšská televizní reportérka. Všechny zpovídané bývalé zaměstnankyně OP včetně prostějovského radního Pavla Smetany jsou reálné postavy, které ve spotu hovoří samy za sebe,“ vysvětlil režisér Filip Remunda.

Video je naprosto věrohodné

Prostějovský radní Pavel Smetana se o tom, že jde o mystifikaci, dozvěděl až tento týden. „Při natáčení přijel do Prostějova štáb s indickou reportérkou, která mluvila anglicky. Vypadalo to zcela normálně. Neměl jsem důvod pochybovat. Samozřejmě se nezlobím. To co jsem říkal, je pravda. Byť svéráznou formou, tak se to aspoň dostalo na veřejnost,“ svěřil se Smetana.

V klipu mluví o tom, že se oděvní průmysl přesouvá do jihovýchodní Asie, kde je levnější pracovní síla, ale daleko horší pracovní podmínky. Řešení podle něj spočívá v dodržování pracovních standardů schválených OSN.

Mystifikační video je naprosto věrohodné. Přímo v Prostějově v něm reportérka bangladéšské televize Nadirah Mujumdarová říká: „Za mnou vidíte ruiny továrny, kterou si Češi nechali srovnat se zemí. Zatímco Rana Plaza se zřítila kvůli přetížení, Češi si to tu zbořili sami. Není to ironie?“

Reportáž upozorňuje na strašné podmínky v bangladéšském oděvním průmyslu, který má ovšem obrat přes šestnáct miliard eur, a zmiňuje, že bangladéšské švadleny šijí oděvy pro prestižní západní značky jako Benetton, Mango nebo Reserved.

Moderátorka bangladéšské televize se v jednu chvíli ze studia ptá: „Je naše levná pracovní síla důvodem likvidace OP Prostějov?“

V klipu pak vystupují bývalé švadleny prostějovské textilky. „Je škoda, že je to všechno pryč a lidi nemají práci,“ lituje jedna z nich. Na závěr TV Bangladesh zmiňuje soudní procesy okolo krachu OP, ve kterých bývalým manažerům hrozí vysoké tresty, a přechází na zprávu o tragédii v místní zoologické zahradě.

Kampaň upozorňuje na nedodržování lidských práv

Kampaň proti chudobě je součástí Evropského roku rozvoje 2015 a chce upozornit na nutnost zavést standardy pro důstojné životní a pracovní podmínky ve všech koutech planety. Jedním z cílů je upozornit na globální souvislosti nedodržování lidských práv při výrobě textilu v zemích tzv. globálního jihu a s tím související úpadek tradiční výroby textilu v Evropě.

„Jedním z důsledků takzvané optimalizace nákladů je masivní přesun oděvní výroby do zemí globálního jihu. Naprostá většina oděvních společností neřeší bezpečnost práce či pracovní podmínky. Zajímá je především rychlost dodávek a zisk. Není tedy divu, že se továrny řítí. V Bangladéši je naprosto nevyhovující technický stav továren. Je to zkrátka výsledek neodpovědného jednání korporací. Zaměstnanci oděvních továren na celém světě jsou v podstatě na jedné lodi, ale pod tlakem neviditelné ruky trhu, kterému nemohou sami čelit,“ poznamenává Petr Mareš z organizace NaZemi.