Jedna z hal olomouckého leteckého muzea s exponáty, které museli nedávno nadšenci vystěhovat. Sbírky nakonec z města úplně zmizí.

Jedna z hal olomouckého leteckého muzea s exponáty, které museli nedávno nadšenci vystěhovat. Sbírky nakonec z města úplně zmizí. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Letecké muzeum v Olomouci definitivně končí, nadšenci ho stěhují jinam

  • 1
Olomoucké letecké muzeum, které vybudovala před šesti lety parta fandů historické techniky ve zdevastovaných kasárnách, z města definitivně zmizí. Z dosavadních prostor musí pryč, protože dostalo výpověď od města, a pronájem nového zázemí přímo v krajském městě si s ohledem na místní ceny nemůže dovolit.

Do hledání nového útočiště se muzeum muselo pustit proto, že mu radnice vypověděla nájemní smlouvu s odkazem na havarijní stav budov.

„Archiv a depozitář už máme sbalené. Zabralo nám to několik měsíců. Mohli jsme být i odstěhovaní, kdyby těsně předtím druhá strana nevycouvala. To nám udělalo velkou čáru přes rozpočet. Každopádně bychom to všichni chtěli mít už za sebou,“ uvedl ředitel muzea Zdeněk Svobodník.

Expozice v novém působišti bude přístupná už příští sezonu. „Musí. Celou letošní sezonu jsme museli mít zavřeno. Neměli jsme příjmy ze vstupného, všechno jsme platili ze soukromých zdrojů,“ podotkl s tím, že kvůli problémům musel prodat dva vládní speciály. Stroj, ve kterém létali prezidenti Václav Havel a Václav Klaus, a také letadlo, jímž přicestovali zlatí hokejisté z Nagana.

Kde bude muzeum otevřeno, zatím ale není jisté. „Míst, kde by se muzeum mohlo usídlit, máme rozjednaných víc. Až na jednu výjimku, o které ale reálně neuvažujeme, se jedná o lokality v Olomouckém kraji. Ve hře je například letiště v Bochoři, zatím ale nemůžu říct, že muzeum bude právě v tomto areálu. Podepíšeme smlouvu tam, kde bude připravená k podpisu jako první. Tlačí nás čas,“ řekl Svobodník.

Doplnil, že Olomouc mezi místy, která přicházejí v úvahu, už nefiguruje. „Chtěli jsme v Olomouci zůstat zejména kvůli tomu, že je s letectvím výrazně spjatá. Vhodné prostory by se tu našly, jsou ale nad naše možnosti. Nezaplatíme je,“ shrnul Svobodník.

Opozice: Pro město je škoda, že muzeum zmizí

S pomocí radnice už ředitel počítat nemůže. „Naše možnosti, co se týče budov, jsou omezené. Navíc letecké muzeum potřebuje specifické prostory. Ty prostě nemáme. Mrzí mě to, ale je to tak,“ pokrčil rameny náměstek primátora Pavel Urbášek.

Fakt, že si Olomouc nedokázala expozici udržet, není podle některých opozičních politiků dobrou vizitkou města.

„Přístup radnice je nekonzistentní. Nejdříve muzeu poměrně velkoryse umožnilo haly využívat, a potom mu je vzalo. Ukazuje to, že vedení města nemá dlouhodobou vizi podpory výstavnické činnosti. To, že se muzeum odstěhuje, je samozřejmě velká škoda,“ míní zastupitel uskupení ProOlomouc Tomáš Pejpek.

Hlavou kroutí i odborníci na turistiku. „Neznám důvody, proč k tomu ze strany města došlo. Nicméně zbavovat se takových atraktivit je určitě špatně. Čím je nabídka širší, tím více cílových skupin osloví. Letecké muzeum navíc bylo technicky zaměřené, doplňovalo historický potenciál Olomouce,“ podotkl Ivan Marek, ředitel marketingové agentury m-ARK, která se zabývá mimo jiné projekty cestovního ruchu.

Fandové nabídli hangáry opravit za své, město odmítlo

Pronájem hangárů v Neředíně muzeu vypovědělo ještě bývalé vedení města s tím, že stav objektů neumožňuje další fungování expozice. Případem se zabývali i současní koaliční politici a svým předchůdcům dali za pravdu.

„Panu Svobodníkovi se na rozdíl od jiných nepodařilo získat evropské peníze. Proto je stav muzea takový, jaký je,“ uvedl primátor Antonín Staněk v květnu, kdy na případ MF DNES upozornila.

Fandové letecké historie sice s názorem radnice nesouhlasili, nicméně nabídli, že závady odstraní. „Nebylo nám to nic platné. Jenom se hledaly záminky, proč nás vystěhovat,“ zmínil už dříve Svobodník.

Letecké muzeum začalo fungovat v roce 2009 a vzniklo s podporou města. Tehdejší vedení radnice občanskému sdružení 1. Letecký školní pluk pomohlo najít vhodné prostory a uzavřelo nájemní smlouvu s ročním nájemným za jednu korunu. Zakladatelé do projektu z vlastních kapes a s pomocí známých investovali asi pět milionů korun.