Oba znalci nezávisle na sobě došli ke stejnému závěru. Obžalovaný Marek P. podle jejich posouzení netrpí schizofrenií či jinou závažnější duševní chorobou. Projevila se u něj jen schizoidní porucha osobnosti. To znamená, že je člověk chladný ke svému okolí a neumí přijímat ani projevovat emoce.
„Tato porucha osobnosti ale nijak neovlivňuje rozpoznávací schopnosti člověka, byl si moc dobře vědom toho, co dělá,“ vylíčil psychiatr Petr Nedoma.
Marek P. byl samotářský už odmalička, uzavíral se ve svém pokoji a nekomunikoval s rodiči a sourozenci. Schizofrenií trpěl jeho bratr, který v roce 2015 spáchal sebevraždu.
Muže soudí za brutální vraždu tří členů rodiny. Zvítězila ve mně nenávist, řekl |
K hrůznému činu obžalovaného podle jeho slov dohnala situace, ze které neviděl východisko. V devětadvaceti letech stále bydlel v domě společně s otcem a třemi sourozenci, čtyři roky sice studoval Univerzitu Palackého v Olomouci, školu ale nedokončil. Stálou práci si poté nenašel, jen čas od času chodil na brigády. V žádné však dlouho nevydržel.
„Nepřispíval na domácnost, byl spíš na obtíž,“ uvedla nejmladší sestra, kterou jako jedinou vrah při masakru ušetřil.
Na vyvraždění rodiny se důkladně připravil
Den před osudným pátkem 29. dubna dostal Marek P. dopis, že se má do dvou dnů vystěhovat a konečně osamostatnit. „Byla to pro něj bezvýchodná situace, která jej natolik frustrovala, že vzplanula touha se pomstít,“ uvedl před soudem druhý ze znalců Michal Pernička.
Svůj čin muž naplánoval do detailů. Nastudoval si denní režim ostatních členů rodiny a opatřil si vojenské nože. V půl desáté ráno jako prvního napadl mladšího bratra, který byl ve svém pokoji a hrál na počítači.
Přibližně ve stejnou dobu byla před vedlejším domem sousedka společně s dcerou, které přebíraly oběd z rozvozu. Přes otevřené okno uslyšely „Uhni ty haj**e, nebo tě zabiju,“ uvedla ve své výpovědi dcera. Pak se rozhostilo ticho.
Marek P. zabil svého bratra osmdesáti bodnými ranami, poté v pokoji jeho tělo nechal a šel čekat na starší ze sester, která mezitím venčila psa. Jakmile došla domů, napadl ji. Při pitvě bylo na jejím těle napočítáno 104 bodných ran.
„Po určitou dobu ještě žila, vnímala všechno, co se jí dělo,“ podotkla státní zástupkyně Eva Žďárská.
Druhou sestru obžalovaný zabít nechtěl. „Nechtěl jí ublížit, měl vůči ní nějakou brzdu,“ sdělil znalec Pernička. Dívku donutil se svléknout, vzal jí mobilní telefon a zamkl ji na záchodě.
Znalec: Necítil emoce, lituje spíš sebe než oběti
Poslední obětí byl sedmapadesátiletý otec, který se po smrti manželky staral o velkou rodinu sám. Kolem čtrnácté hodiny se vrátil domů, ale Marek P. již na něj čekal a 66 ranami zabil i jeho, přestože se napadený snažil utéct před dům. Pomoc přivolal až kolemjdoucí čtrnáctiletý chlapec, který se pokoušel pobodanému poskytnout první pomoc.
„Obžalovaný řekl, že v ten moment necítil nic, nebyly v něm žádné emoce,“ uvedl Pernička. Vrah se jen ujistil, že jsou jeho oběti opravdu mrtvé, odklidil jejich těla a čekal v domě na příjezd policistů.
Obžalovaný řekl, že svého činu lituje, podle Perničky ale spíše než svých obětí lituje sám sebe. „Bylo to nešťastné řešení,“ vypověděl při prvním líčení Marek P.
Státní zástupkyně v závěrečném návrhu zopakovala svou představu o trestu ve výši třiceti let nebo doživotí. Obhájkyně navrhla trest za mřížemi při spodní hranici sazby nebo zabezpečovací detenci ve zvláštním ústavu. Konečný rozsudek by měl padnout 5. dubna.
