Například v městské knihovně v Hranicích zaznamenali pokles počtu dětských návštěvníků až o čtyřicet procent. Stále ale doufají, že se ve školním roce ještě vrátí.
V Šumperku se upínají na hromadné zápisy tříd základních škol. „Během příštího měsíce se k nám chystají třídy druhých a třetích ročníků, kde se pak děti zároveň registrují. Čísla by se nám tak měla zlepšit,“ doufá ředitelka Městské knihovny T. G. Masaryka v Šumperku Kamila Šeligová.
Šumperské knihovnice se přitom snažily nejen o dětské návštěvníky bojovat všemi silami. Natáčely třeba různá online videa, kterými čtenáře udržovaly v kontaktu s knihovnou. Mezi nimi bylo například předčítání knih nebo doporučování knižních tipů.
„Po otevření jsme poté kontaktovali učitele mateřských, základních a středních škol a motivovali je k tomu, aby s dětmi do knihovny dorazili. To se nám podařilo,“ konstatovala Šeligová.
I v Knihovně Vincence Priessnitze v Jeseníku stále chybí zhruba třicet procent čtenářů, v Olomouci zaznamenali patnáctiprocentní úbytek čtenářů a to dětských i dospělých.
„I přes tento pokles se nám ale vybrané pokuty vyrovnaly už na obvyklá čísla z roku 2019,“ podotkla ředitelka Městské knihovny v Olomouci Lenka Prucková.
Psycholog: Online zábava je jednodušší než číst
Menší zájem dětí o čtení podle olomouckého psychologa Lubomíra Smékala nutně nesouvisí jen se zavřenými knihovnami v době lockdownu a nuceným přechodem k počítačům a telefonům. Dětských čtenářů ubývá neustále. Mají totiž v dnešní době totiž daleko více možností, jak se bavit, a zábavu hledají spíše na internetu a sociálních sítích.
„Děti daleko více žijí ve virtuálním světě online médií. Je to pro ně nejjednodušší cesta. Nemusí už absolvovat cestu do knihovny a louskat texty, aby měly nějaký zábavný prožitek,“ vysvětlil psycholog Smékal.
Připomněl přitom, že školáci, kteří pravidelně čtou, mají mnohé výhody. Vykazují prokazatelně bohatší slovní zásobu, lépe dokážou pracovat s psaným textem a porozumět mu, mají větší fantazii a lépe rozvíjejí svou tvořivost.
Zatímco starší generace nacházely fantazijní svět v knihách a textech, dětem nyní stačí zapnout počítačovou hru.
„Je to velká škoda, protože to daleko více připomíná konzum. Nemusejí se tolik snažit a nejsou ani tolik aktivní, jako tomu bývalo dříve. Zase jsou na druhou stranu ale schopnější a více se orientují na různých sítích a platformách, jako je například YouTube a podobně,“ porovnal Smékal.
Covid přinesl boom elektronických knih
V době lockdownu si čtenáři velmi oblíbili půjčování e-knih. Jelikož jsou takové výpůjčky pro knihovny drahé, některé je musely dokonce omezit, například v Šumperku na tři měsíčně. Naopak v Olomouci možnost rozšířili na deset e-knih na měsíc.
Vysoká poptávka je po nich dodnes. „V současnosti tito e-čtenáři kombinují oba způsoby. Většinou si půjčí klasické publikace a pak k nim přidají nějaké e-knihy,“ upřesnila Prucková.
Nejtěžší období pro knihovny nastalo, když nemohly knihy půjčovat vůbec.
„Bylo velmi těžké odmítat nejstarší seniory,“ podotkla Šeligová. V šumperské knihovně uvádí za jeden z důvodů poklesu čtenářů také fakt, že hodně z nich byli staří lidé, kteří podlehli onemocnění covid-19.
Lockdowny mnohé knihovny využily na nejrůznější práce. „Podnikli jsme plánovanou revizi knihovního fondu, podařilo se nám také zrekonstruovat interiéry dvou našich poboček v místních částech města,“ shrnula třeba vedoucí Městské knihovny v Hranicích Marie Jemelková.
V Olomouci se po systému výdejních okének uchytil nový systém online výpůjček knih.
„Velmi se osvědčilo odložení z poličky. Čtenáři si knihy objednají z domova, my je připravíme a oni si je jen vyzvednou. Přetrvává to dosud a čtenáři si to hodně chválí,“ uvedla Prucková.
