„Pro pojmenování nového parku v Okružní ulici jsme vytipovali několik osobností, po nichž v Prostějově zatím žádná ulice, náměstí, škola, park nebo jiné veřejné prostranství není pojmenováno,“ vysvětlil primátor František Jura.
Na seznamu jmen, po nichž by park mohl nést jméno, byl městský zahradník František Havránek, místní mecenáš a továrník Bruno Winter, lékař, vědec a spisovatel Gideon Brecher, nestor prostějovských fotografů Václav Ševčík, stavitel a ochránce přírody Vladimír Souček nebo zahradník, zastupitel a známý sokol Jan Mládek.
Sokol, který zemřel v Osvětimi
Nakonec přišlo 564 odpovědí, přičemž nejvíce hlasů získaly Mládkovy sady. Jan Mládek byl zahradník a živnostenský, sokolský a komunální činitel, který vedl velké zahradnictví v Brněnské ulici.
Byl aktivním členem prostějovského Sokola a jeho pozdější starosta a působil také v živnostenské straně. Za ni se stal v letech 1919 až 1923 zastupitelem a radním města a měl na starosti hospodářský a později stavební referát.
Jako funkcionář Sokola byl Mládek v roce 1940 zatčen a spolu s dalšími funkcionáři deportován do koncentračního tábora v Dachau. V roce 1941 byl popraven v Osvětimi. Jeho jméno je uvedeno na pamětních deskách ve vestibulu sokolovny na Skálově náměstí a v budově radnice.
Pro Mládkovy sady v anketě hlasovaly téměř dvě stovky respondentů, na dalším místě byly Ševčíkovy a Havránkovy sady.
„Elektronický formulář na webu města vyplnilo celkem 543 respondentů, e-mailem pak přišlo 21 odpovědí,“ dodal primátor Jura. Nové jméno musí ještě potvrdit zastupitelé.
Nový park na jižním okraji Prostějova přišel na 21 milionů korun. V sousedství ulice Okružní poblíž nové výstavby v ulici V Polích je vysazená zeleň, vznikla zde síť cest a stezek, zpevněné plochy, nechybí drobná architektura a mobiliář.
Projekt nezapomněl ani na jezírko, které bude součástí moderního systému hospodaření se srážkovou vodou. Na investici město získalo dotace z Evropské unie.
Špatný vzduch a málo zeleně
„Vybudování tohoto parku považuji s ohledem na životní prostředí v Prostějově za zcela zásadní. Je třeba co možná nejvíce posílit zelené plíce města,“ řekla náměstkyně primátora Milada Sokolová, která má na starosti životní prostředí.
Prostějov je totiž kvůli své poloze v kotlině, rozvinutému průmyslu, polétavému prachu a zplodinám z těžké nákladní dopravy jedním z nejznečištěnějších měst v zemi. Zeleně má zároveň extrémně málo.
Podle nedávné analýzy Evropské agentury pro životní prostředí je Prostějov na seznamu šedesátky měst v České republice na 53. místě s pouhými 7,14 procenta zeleně na svém území.
Park na jihu města není jediný, který v posledních letech v Prostějově vyrostl. Před čtyřmi lety radnice vysadila novou zeleň také v těsné blízkosti lesoparku Hloučela na opačném konci města.
V minulosti však vedení Prostějova opakovaně čelilo kritice, že stromy naopak bezhlavě kácí a na zeleň nedbá.
Město se bránilo tím, že za každý vykácený strom zasadí minimálně jeden nový, a tvrdí, že do rozšiřování zeleně v ulicích investuje každoročně statisíce korun.
Opozice vznik nového parku přivítala, ale namítá, že vedení Prostějova by mělo mít daleko velkorysejší plány.
„S moderním městem si spojujeme nejen například plánovanou revitalizaci kulturního centra a jeho okolí, ale i propojení existujících úseků cyklostezek v jeden funkční celek. Moderní město také nezbytně potřebuje druhý lesopark podél celé jižní části, jehož vznik dlouhodobě prosazujeme,“ poznamenal opoziční zastupitel Aleš Matyášek.
