Dvojice žen byla obžaloby zproštěna s tím, že žalovaný skutek není trestným činem. Podle soudkyně nebylo jednoznačně prokázáno, že za tragickou událost nesou odpovědnost právě obžalované ženy.
„Okresní soud vše hodnotil a činil závěry z pohledu následků, tedy od konce. S jeho hodnocením se neztotožňujeme a místy ho považujeme až za tendenční. Neshledáváme znaky nedbalosti vědomé ani nevědomé, obžalované zachovaly potřebnou míru opatrnosti,“ podotkla soudkyně Lenka Konrádová.
Má za to, že pokud se zhodnotí, co všechno by měla vlaková četa podle předpisů dělat, v podstatě by své zaměstnání nemohla vykonávat.
„Je tak otázkou, zda by vůbec nějaký vlak ze stanice vyjel, pokud by měla četa řádně zkontrolovat všechny dveře, tedy včetně těch na druhé straně od nástupiště. Ke tragédii vedla celá množina faktorů včetně fungování celého systému,“ doplnila soudkyně.
Vyhlášení zprošťujícího rozsudku se nezúčastnila ani jedna z obžalovaných. Průvodčí Jana Stejskalová se ze zdravotních důvodů omluvila předem, rozrušená vlakvedoucí Jarmila Soukupová krátce po zahájení jednání uvedla, že už nechce vypovídat či vznášet otázky, soud může pokračovat v její nepřítomnosti a poté odešla.
Obhájkyně průvodčí Jarmila Pospíšilová podotkla, že je s rozsudkem velmi spokojena.
„Pro mou klientku je to satisfakce. Přestože jde o veliké neštěstí, tak od začátku tvrdila, že odpovědnost nenese a soud jí dal za pravdu,“ uvedla Pospíšilová.
Pozůstalí podle svého zmocněnce Ondřeje Kováře nechtějí rozhodnutí soudu hodnotit či se k němu vyjadřovat.
„Rád bych ale vyjádřil naději, že na základě zjištění učiněných v trestním řízení budou přijata opatření, která znemožní opakování podobné tragédie v budoucnu. Mezi rodinou a vedením Českých drah začala okamžitě po události jednání, která nadále probíhají a pozůstalí jsou průběžně informováni o přijatých opatřeních a aktivně o nich komunikují, protože cítí potřebu činit kroky k tomu, aby podobná tragédie v budoucnu už nenastala,“ popsal Kovář.
Špatně zavřené dveře se za jízdy otevřou, potvrdil pokus policie
Tragédie se stala 24. července 2016 odpoledne v rychlíku Galán, jenž vyjížděl z olomouckého hlavního nádraží. Na poslední chvíli do něj nastoupil ještě jeden cestující. Obě ženy podle obžaloby nesly odpovědnost za to, že po něm dveře zkontrolovaly pouze na dálku pohledem (podrobnosti o dění před tragédií čtěte zde). Přehlédly tak, že nejsou správně zavřené.
Mechanismus zabraňující otevření za jízdy proto dveře neuzamkl, a když vlak vyjel na volnou trať a zrychlil na 111 kilometrů v hodině, nápor vzduchu je otevřel.
A to právě ve chvíli, kdy u nich stála dvouletá dívka, jejíž matka se v ten moment věnovala na blízké toaletě druhé dceři. Šlo o třetí vagon soupravy, v němž byl služební oddíl a pět kupé pro matky s dětmi.
Součástí několikaměsíčního vyšetřování, které policisté dokončili rok po tragédii, byl kromě několika znaleckých posudků i vyšetřovací pokus, který opakoval jízdu vagonu s nedovřenými dveřmi.
Ten potvrdil, že se dané dveře při špatném zavření, kvůli kterému je následně bezpečnostní systém nemůže zablokovat, opravdu po dosažení kritické rychlosti otevřou.
Jak vypadalo podle vyšetřovatelů otevření dveří vlaku, kterými dítě vypadlo:
23. února 2017 |
Opakování podobné tragédie má podle Českých drah, které se už loni s rodinou mimosoudně vyrovnaly a kromě přijetí odpovědnosti za nehodu jí zaplatily odškodné, zabránit zvýšená kontrola dveří a především světelná signalizace potvrzující jejich správné uzavření.
Díky ni cestující i vlakový personál ve starých vagonech, kterých ČD stále provozují několik stovek, na první pohled poznají, zda dveře nejsou skrytou smrtící pastí.
Signalizace je podle dopravce instalována už na více než sedmi stovkách vozů, tedy naprosté většině těch, které jsou běžně nasazovány do provozu, zbývá zhruba padesátka sloužících ale především jako záložní.
