Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stopy bombového útoku vedly ke KSČ, po převratu musel za mříže žalobce

  12:54aktualizováno  12:54
Před sedmi desítkami lety, 10. září 1947, dostali tři nekomunističtí ministři balíčky s bombami. Stopy strůjců pokusu o atentát vedly do řad komunistické strany, než ale mohli být viníci potrestáni, přišel únorový převrat. Po něm za mříže naopak museli ti, kteří vše vyšetřovali. Včetně žalobce, který na případ dohlížel.

Fotografie jedné z krabiček s bombou uveřejněná ve Věstníku kriminální služby. Uvnitř byly dvě stogramové nálože tritolu německé výroby. | foto: ZA Opava, pobočka Olomouc; s dovolením autora repro z knihy Krčmaňská aféra

Takzvaná Krčmaňská aféra se stala pro několik lidí osudovým případem. Zřejmě nejviditelnější příkladem byl František Doležel, který se v roce 1900 narodil do významné prostějovské rodiny, za druhé světové války pomáhal obětem gestapa a poté pracoval jako státní zástupce.

Vše odstartovaly balíčky, které byly poštou doručeny do kanceláří ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny a náměstka předsedy vlády Petra Zenkla. Třetí zásilka pro ministra zahraničí Jana Masaryka pak zůstala na poště kvůli nepřesné adrese. Balíčky působily nedůvěryhodně, sekretář Petra Zenkla proto uvědomil policii a pyrotechnici následně zjistili, že uvnitř jsou výbušniny.

Stopy k atentátu na tři aktivní nekomunistické ministry vedly na Olomoucko, kde na vedení vyšetřování dohlížel právě Doležel. Postupně vyšlo najevo, že atentát organizovali lidé v obci Krčmaň a také přímo na krajském výboru KSČ v Olomouci. Vyšetřování odhalilo nelegální sklady zbraní a munice, jeden přímo na krajském sekretariátu KSČ.

Podezřelí komunisté ale nakonec před soudem neskončili, obžalobu překazil únorový puč. V noci z 23. na 24. února 1948 tehdejší StB spustila akci Justice a pozatýkala všechny, kteří se na vyšetřování podíleli. Pro Doležela si přišla ve čtvrt na pět ráno. Kromě něj za mříže nakonec putoval třeba také ministr spravedlnosti Drtina.

Byl to vzácně čestný člověk, vzpomínal na žalobce spoluvězeň

Komunistům bylo jasné, že Doležela k žádné spolupráci nepřinutí. Jeho osobnost nastínil například mladý poručík letectva Zdeněk Gryh z Budyně nad Ohří, který byl Doleželovým spoluvězněm ve vazební věznici na Pankráci v roce 1951.

Fotogalerie

„Stále neztrácím naději, že se naše veřejnost o vzácně čestném člověku, jakým byl JUDr. Doležel, dozví více. Zasloužil by si to,“ napsal později Gryh ve svém článku s názvem Čepičkův osobní vězeň.

„Řídil jsem se zásadou, že v našem státě musí platit zákon, spravedlnost a lidskost, a chceme-li býti soudci zvěrstev, nesmíme je v nejmenším činiti. Pochopitelně nebral jsem nejmenší zřetel k politické příslušnosti těchto obviněných, ať se vetřeli do kterékoliv politické strany, ježto trestné činy páchali sami a také za ně byli sami odpovědni,“ napsal ve vzpomínkách sám Doležel.

Právě jeho nekompromisní apolitický postoj vedl režim k tomu, že se nepohodlného žalobce pokusil zničit a doslova vymazat ze světa.

Doležel musel zmizet, ve vězení tak žil pod jiným jménem

Ve svých pamětech Doležel později zaznamenal průběh věznění. Dnes už si lze jen stěží něco takového představit.

Výstava o kauze

Výročí Krčmaňské aféry nazývané též Krabičkový atentát teď připomíná olomoucká Vědecká knihovna. Od čtvrtka je v její Galerii Biblio v prvním patře hlavní budovy v Bezručově ulici otevřená výstava věnovaná tomuto případu, jeden z historiků knihovny Lubomír Novotný navíc na vernisáži představil svou novou knihu nazvanou Krčmaňská aféra. Tajemný atentát na československé ministry. Dodnes ne zcela objasněnou kauzu podrobně analyzuje na více než 200 stranách.

„Krčmaňská aféra byla jedním z průvodních jevů politické krize podzimu roku 1947. Na jejím půdorysu je možné velmi dobře ilustrovat napětí mezi stranami Národní fronty i to, jak politické subjekty v tomto období postupně ztrácely schopnost nalézat kompromis. Je poučné sledovat, jak se politické strany snažily informace o vyšetřování pokusu o atentát využít, nebo zneužít v rámci předvolební kampaně,“ uvedl Novotný.

Výstava je pro čtenáře přístupná zdarma do 29. září. (mip)

„V policejní vazbě jsem se nacházel do října 1953 bez jakéhokoliv styku s mojí rodinou. Navzájem jsme o sobě vůbec nic nevěděli. Byl jsem po mnoho dnů držen v temnici bez jakéhokoliv větrání. Byl jsem uvržen do cely, kde byla zakrvácená okna, a musel jsem se přikrývat krví prosáklou dekou,“ popsal mimo jiné.

„Musel jsem chodit od 6. hodiny ráno do 22. hodiny večer v úmyslně rozbitých pantoflích ze sisalu, který se zařezával do chodidel. Krvácel jsem a kulhal, ale zastavit jsem se nesměl a sundat pantofle jsem taky nesměl,“ dodal. Běžné pak bylo ponižování, bití, hlad a nedostatek vody.

Vždy po několik dnů navíc dozorci Doležela drželi v temnici v naprosté izolaci od okolního světa s okovy na rukou i na nohou jako ve středověku a nutili ho ležet na kamenné dlažbě. Ani tím to ale nekončilo. Komunisté se ho báli natolik, že ho i ve věznici nutili žít pod cizím jménem. Byl tak František Dobiáš, soukromý úředník z Prostějova.

„Své pravé jméno jsem nesměl nikomu říci pod hrozbou uvržení do okovů. Tím se stalo, že mě má rodina vůbec nemohla po celá ta tři léta nalézti, a to i když pátrala u strážných. Nikdo totiž neznal moje jméno a teprve v září 1953 na přímý zákrok pana presidenta Ant. Zápotockého jsem byl nalezen a předán zpět,“ napsal Doležel.

Například na osobní kartě v zemském archivu bylo u jména František Doležel z roku 1950 zaznamenáno pouze to, že se přestěhoval do Prahy. Tím se patrně myslela věznice na Pankráci.

Invalidou za sedm let i kvůli lékařským experimentům

Doležel několikrát putoval také na vězeňské oddělení do Bohnic, kde musel podstupovat různé lékařské experimenty.

„Několikrát tam za mnou přišel podpor. Martinů, jednou i s prokurátorem, a ptal se, zda se již doznám. Tam mně byla dána svěrací kazajka a byl jsem uvázán po několik dní na postel. Za několik dnů nato jsem byl dopraven zpět na Pankrác s tělesnou váhou necelých 40 kilogramů. Tam jsem byl přinesen na nosítkách do cely, protože jsem nebyl schopen chůze,“ popsal nelidské podmínky Doležel.

Po nejrůznějších útrapách byl nakonec odsouzen až v listopadu roku 1953 na sedm let vězení, ztrátu občanských práv a poloviny majetku. Propuštěn byl v únoru 1955 a domů se vrátil jako invalida. V následujících letech pracoval jako brigádník na házení bahna, figurant u geodézie nebo travič potkanů u Komunálních služeb v Olomouci. Zemřel v roce 1972, plně rehabilitován byl až po roce 1989.

Letos ho ocenilo jeho rodné město, když mu udělilo Cenu města Prostějova za statečnost a boj za spravedlnost, na kterou ho navrhla Medarda Pustajová, manželka jiného dlouholetého politického vězně komunistického režimu.

„Když jsem si před lety přečetla knihu Smrt pro tři ministry a zjistila jsem, že státní zástupce Doležel je z Prostějova, začala jsem se o jeho příběh zajímat víc. Prošla jsem archivy, evidenci obyvatel a různé úřady, ale nikdo o něm moc nevěděl. Byl to člověk, na kterého se mělo zapomenout,“ řekla Pustajová.

Z příbuzných režimem pronásledovaného státního zástupce žije pouze Doleželova vnučka v Kalifornii ve Spojených státech, kterou se Pustajová pokoušela několikrát kontaktovat. Zatím však marně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Přerově se uskutečnila burza práce pro zaměstnance končící továrny Gambro....
Staňte se řidičem z povolání. Na burze práce bude zájemce lákat kamion

Nedostatek pracovních sil v Olomouckém kraji nutí zaměstnavatele vymýšlet stále nové způsoby, jak zaujmout. Na středeční Burze práce a vzdělávání v Prostějově...  celý článek

Olomoucká fakultní nemocnice otevřela výdejnu léků s nonstop pohotovostí.
Konec beznaděje nemocných, v Olomouci dostanou léky i v noci či ve svátky

Sehnat v noci potřebné léky už nebude pro obyvatele Olomouce tak beznadějné jako dosud. Po mnoha letech absence totiž zavádí fakultní nemocnice službu s názvem...  celý článek

První víkend s podzimním počasím přinesl na Prostějovsku několik nehod, při...
Řidiči o deštivém víkendu nezpomalili, auta končila na střeše či ve stromu

Řada nehod s jedním společným jmenovatelem provázela první víkend s podzimním deštivým počasím na Prostějovsku. Část řidičů to při své jízdě nezohlednila,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.