kdyz uz se tady mluvi o demagogii, prestante v souvislosti s temito stavbami pouzivat vyraz mrakodrap

Panoramata, dynamická funkce, hezké termíny. Ale co s Šantovkou jako takovou? Olomouc se dostane na první místo v počtu obyvatelů na m2 prodejní plochy. City, Globus, Tesco, Olympie, Kaufland + další nepotravinářské plochy typu Hornbach, Baumax, Obi. Zvýší se počet obyvatel v Olomouci a současně kupní síla? Zanikne některý s uvedených řetězců. Olympie slibuje rozšíření prodejní plochy. Co bude se Šantovkou? Zábavní centrum Stodolní ulice? Prázdné prodejní plochy typu Rokycanova s 2 500m2 prázdných nebytových prostor. Kdo ví a odpoví?

Ještě k mému příspěvku z dnešního dne.Až přespříliš zdůrazňovaný mýtus panoramatu je skutečně dynamickou funkcí rozvoje města a to jakéhokoliv.Dynamická funkce znamená,že parametr času v tom hraje významnou roli.Jinak je třeba stav asi zakonzervovat a nedělat nic.Jedno z panoramat je také na stránce města Olomouce na encyklopedii Wikipedia a v tomto jedna výšková stavba navíc asi neudělá zásadní změnu k negativnímu pohledu.

Souhlasím s Vámi, ostatně prof.Švácha o konzervaci panoramatu nemluvil, ale o jeho drastickém narušení. Subtilní historické věže nemohou konkurovat mohutné mase tak blízko stojícího věžového domu, který nezmenšuje svůj půdorys směrem vzhůru, tak jako staré věže. Možná Vám během debaty uniklo, že se řešila vynikající a oceňovaná stavba Tomáše Pejpka (vila na sile), která do panoramatu vstoupila, panorama Olomouce je tedy dynamické. Jde však o decentní přístup. Ostatně developer mohl použít stejný princip a mohl provést konverzi 80 let starých železobetonových staveb brněnského funkcionalisty Aloise Stratila v areálu Heikorn (Milo).

demagogy byli spíše odpůrci staveb. Už jen říct v jednom příspěvku, že panorama se vyvíjí stovky let a zároveň, že je třeba udržet aktuální stav svědčí, že dotyčný neví o čem mluví - buď je panorama dáno dynamickým vývojem nebo se určí okamžik a ten pak bude udržován. Pokud by mělo platit to druhý, tak navrhuji olomoucké panorama z roku 1567.

Tak tak, panorama z roku, které se bude hodit, ostatní tam nepatří

28.února pořádalo o.s. Za krásnou Olomouc přednášku vedoucího Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT, doc.ing.arch.Jana Jehlíka, který jako jedno z hlavních témat územního plánování vidí v komunikaci mezi veřejností, městem a developery. Město je zde nahlíženo jako zástupce veřejnosti. Město jedná s developerem v obchodním vztahu "něco za něco", klade si určité podmínky, za něž nabízí určité úlevy nebo pobídky. Tato jednání se však vedou dlouho před zahájením navazujících správních řízení ... Celou přednášku můžete brzy shlédnout v záznamu na webu http://www.krasnaolomouc.cz

Ano,je pravdou,že dominantní část účastníků besedy byla z řad odpůrců stavby.Já jsem svou účast volit proto,že jsem očekával i zástupce potencionálního  investora.Takže při jeho neúčasti zřejmě nebyl kdo,by stavbu blíže prezentoval.

Své poznatky bych shrnul asi do tří oblastí: první-umístění stavby do chráněné oblasti MPR a z toho shrnuto-ovlivnění panoramatu a dálkových pohledů na město; druhá-zda stavba je veřejná či ne a třetí-negativně přijímaný soukromý investor.Ostatní jsem jaksi nepovažoval za podstatné.

K první oblasti-jako rodilý Olomoučák zde trvale žijící už do dnes důchodového věku si dobře pamatuji např.panorama města od tzv.křížku u Neředína-dnes zkrátka kromě sídliště není z toho původního vidět téměř nic.Takových míst je vícero.Chci říci,že většina lidí pohledy na město vnímá z jeho vnitřní části,protože zde žijí a bydlí.Také záleží odkud a z jaké vzdálenosti chci najít negativní pohled.

K druhé záležitosti-ano stavba je to veřejná,neboť se o ní od samého počátku vede veřejná diskuse,což je od investora od jejího prvního představení dobrým počinem.

K té třetí záležitosti je třeba říci,že jakékoliv velké a finančně náročné stavby bude dominantně řešit soukromý investor, změnou společenského systému si město nebo stát tyto záležitosti bez velkých dotací nebude moci dovolit.No a v tomto případě pochopitelně upřednostní i svůj zájem,byť jde o veřejnou stavbu (Ta sídliště na okraji města, která v řadě pohledů omezila panoramatické pohledy z míst, která jsou nejvíce frekventovaná - tedy na zemi,nebo mírném návrší měla a má pro tisíce rodin i jiný důležitý význam).Zkrátka město se rozrůstá do rozlohy a historické pohledy na město z bezprostření blízkosti,kdy tam nebylo nic a dnes,kdy je z jednoho konce na druhý cca 10 km se i v tomto čase budou měnit.

Závěrem chci na tuto stavbu a nejen na ni vyjádřit svůj názor:Jsem jejím příznivcem a souhlasím plně s tím,co vyjádřil pan primátor Novotný;Standartní způsob územního a stavebního řízení a nejen negace návrhu.

Veřejnou stavbou je myšlena její veřejná funkce, případně i povaha zřizovatele (stát, město), to že se vede diskuze není zásluha developera, ani Martina Novotného, který jako jediný se za město k záměru vyjadřuje, ale tentokrát například doc.Šaradína, který celou tuto diskuzi inicioval a moderoval. Developer jen prakticky oznámil na uzavřené tiskové prezentaci svůj záměr a následně otevřel výstavu atelieru Benoy, kde mimo jiné stavby byla prezentována Šantovka Tower, ale jen a pouze dvěma známými obrázky bez kontextu města. Na uzavřené tiskové konferenci však developer představil i vizualizace s kontextem města, ty dosud 2,5 měsíce nebyly zveřejněny. Developer s veřejností nekomunikuje.

Hodily by se fotky panoramatické vizualizace při pohledu z centra, abych to mohl posoudit. Nechtěl bych, aby mrakodrapy rostly přímo u centra, abychom nedopadli jak Londýn, ale třeba v okolí nádraží by mi mrakodrapy nevadily. Raději ať město roste do výšky než do šířky, ale jen tam, kde je to vhodné.