Strom napadený kůrovcem (ilustrační snímek).

Strom napadený kůrovcem (ilustrační snímek). | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Morava čelí kůrovcové kalamitě, příští rok může být ještě hůř

  • 0
Bezmála 150 tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem jen za letošních prvních devět měsíců. Tak vypadá kůrovcová kalamita v lesích Olomouckého kraje. Lesy ČR už kvůli tomu vyslaly do regionu posily, pokud se totiž nepodaří kůrovcové dříví zlikvidovat, hrozí na jaře další zhoršení situace.

K přemnožení obávaného škůdce, který ve velkém decimuje smrkové porosty, výrazně přispěly letošní mírná zima a horké suché léto.

„Po letošním létě jsme zvýšený výskyt kůrovce zaznamenali v celé České republice. Olomoucký kraj je ale po Moravskoslezském ohrožen kůrovcem nejvíc,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Problematická je podle ní situace zejména v silně zalesněné oblasti mezi Šternberkem a Lipníkem nad Bečvou.

„Lesy České republiky (LČR) kromě jiného navýšily i v Olomouckém kraji počet lesníků, kteří vyhledávají napadené stromy. Instalované lapáky a lapače už v tomto období nemají účinnost. Kůrovec už je totiž pod kůrou, kde přezimuje. Zhoršení předpokládáme zejména na jaře a během celého příštího roku,“ vysvětlila Jouklová.

Kůrovec na střední Moravě

Rozlehlé lesy na střední Moravě a také ve vojenském prostoru Libavá po dvaceti letech zasáhla velká kůrovcová kalamita.

„Není to jen na Libavé, ale také v dalších lesích. Jde o velkoplošnou kalamitu, týká se celé střední a také severní Moravy,“ upozorňuje Jan Jeniš, vedoucí lesní výroby Vojenských lesů a statků v Lipníku nad Bečvou.

Miniaturní kůrovec útočí na smrky, v lesích dokáže způsobit mnohamilionové škody. Podobnou kalamitu, při níž správci lesů proti škůdcům bojují intenzivním kácením napadených stromů, na Libavé podle Jeniše naposledy zažili před zhruba dvěma desetiletími v rozmezí let 1993 až 1995.

Klíčové bude podle lesníků jarní rojení a příprava obranných opatření. „Už v letošním roce bylo v lesích ve správě Lesů ČR v Olomouckém kraji použito k odchytu kůrovce 27 300 lapáků a 4 600 lapačů a v příštím roce bude toto číslo zřejmě ještě výrazně vyšší,“ zdůraznila Jouklová.

„Kůrovcové dříví budeme cíleně vyhledávat a zpracovávat i celou zimu. K témuž vyzýváme i ostatní vlastníky lesů, protože u nich zpracování nalezených stromů zdaleka tak rychle neprobíhá,“ dodala.

148 tisíc kubíků napadeného dříví jen za prvních devět měsíců

Dramatické množení nejobávanějšího dřevokazného hmyzu v lesích je vidět na číslech z posledních tří let. Zatímco v roce 2013 evidovaly LČR v Olomouckém kraji 68 tisíc kubíků napadeného dříví, loni to už bylo 87 tisíc kubíků a letos je to jen za prvních devět měsíců 148 tisíc kubíků dřeva.

Vedle oblasti mezi Lipníkem nad Bečvou a Šternberkem je nejvíc postižena oblast Moravského Berouna a Jeseníků.

„Největší zásah jsme spolu s Lesy ČR provedli na Králickém Sněžníku, kde šlo celkem o osm tisíc kubíků dřeva. Dnes už tam kůrovec není aktivní,“ uvedl šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Michal Servus.

Obává se však, že v příštím roce může být i tak situace ještě horší než letos. S kůrovcem navíc bojují také obce a města, které vlastní lesy, nebo privátní majitelé.

„Letos je zhruba čtyřicet procent vytěženého dřeva napadeného kůrovcem,“ uvedl například starosta Libiny na Šumpersku Tomáš Kobza. Z tisíce kubíků, které se v obecních lesích Libiny plánovaně těží, je 400 metrů krychlových částečně znehodnoceno kůrovcem.

„Kůrovec má významný dopad na ekonomiku našeho lesního hospodářství. Napadené dřevo se nedá prodat za stejné ceny jako zdravé. Ztráta na kubíku je přibližně 300 až 500 korun,“ popsal Kobza. Podle něj je už situace tak špatná, že v obecních lesích vznikla takzvaná oka.

„Jsou to kruhové holiny o průměru dvacet až padesát metrů. Jinak se ale proti kůrovci bohužel bojovat nedá,“ doplnil libinský starosta.

Boj s kůrovcem bude stát letos Lesy ČR až 80 milionů

V lokalitě mezi Lipníkem nad Bečvou a Šternberkem jsou tisíce hektarů vojenských lesů. Letos padlo velké množství kůrovcem napadených stromů v obejmu kolem 26 tisíc kubíků.

„Ztráty způsobené kůrovcem jsou při prodeji odvislé od toho, jak rychle se podaří napadené dříví zpracovat. Díky masivnímu průzkumu a nasazení těžební techniky se to daří poměrně rychle, takže i tyto ztráty minimalizujeme,“ řekl mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.

„Hlavním problémem ale není aktuální ekonomický výsledek, ale dlouhodobý vliv do lesního hospodaření, který budou muset řešit další generace lesníků, protože masivní nahodilé těžby rozvrací systém dlouhodobé péče o les,“ upozornil.

Likvidace přemnoženého kůrovce přijde letos státní podnik LČR na 70 až 80 milionů korun, zatímco obvykle stojí za rok boj s dřevokaznými škůdci asi 50 milionů. V kraji se letos zatím vytěžilo něco přes čtvrtinu zlikvidovaných kůrovcových stromů z celé republiky.