Jedna z nejvýraznějších budov české meziválečné lázeňské architektury, lázeňský...

Jedna z nejvýraznějších budov české meziválečné lázeňské architektury, lázeňský dům Praha v Teplicích nad Bečvou, se po velké dva roky trvající rekonstrukci opět otevírá veřejnosti. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Funkcionalistická perla teplického lázeňského parku opět září novotou

  • 1
Zvenčí jako by vypadl z fotek pořízených ve 30. letech minulého století, uvnitř ale skrývá luxus druhého tisíciletí. To je nyní Lázeňský dům Praha, jedna z nejvýraznějších budov meziválečné lázeňské architektury v Teplicích nad Bečvou. Funkcionalistický skvost po rekonstrukci znovu vítá lázeňské hosty.

Velká rekonstrukce lázeňského domu přišla na osmdesát milionů korun a trvala dva roky.

„Praha není jediný lázeňský dům, který ‚postihla‘ vlna funkcionalismu, má ale jedinečnou polohu. Není ani blízko řeky, ani poblíž hlavní komunikace, která lázně protíná, nýbrž ve svahu. Genialita budovy spočívá v jejím půdorysu - ten je zakroucený jako rohlík. Projektant tím docílil výborného výhledu ze všech pokojů,“ vyzdvihl originalitu domu Jiří Vitík, předseda správní rady lázní, který měl rekonstrukci budovy na starosti.

Někdejší provozovatel, Československé státní lázně Teplice nad Bečvou, postavil Dům Praha pro své pacienty v letech 1931-1932 podle projektu Aloise Jambora. Pětipodlažní volně stojící stavba s nezvykle zaobleným půdorysem a plochou střechou, rozsáhlými terasami a symetrickým průčelím je od té doby dominantou lázní.

Jak Jiří Vitík vyčetl ze starých dokumentů, postavit tak specifickou budovu v lázních nebylo jednoduché.

„Stavba nesměla příliš rušit okolní hosty, kteří se do lázní přijeli léčit. I proto trvala dva roky,“ popsal Vitík.

Pokojů je méně, ale všechny teď mají své koupelny

Původní lázeňský dům měl 46 pokojů, dnes jich tu hosté najdou „jen“ 29. Na rozdíl od minulosti jsou ale všechny vybaveny velkorysými koupelnami.

Lázeňský dům v novém

„Dříve byly všechny pokoje bez sociálního zařízení. Dům už ale neodpovídal dnešním požadavkům ani z hlediska hospodárnosti a také bezpečnosti. Proto jsme v něm museli přerušit provoz,“ vysvětlil Vitík.

Vedení lázní se s rekonstrukcí obrátilo na ateliér architekta Pavla Hrčka, s nímž v posledních letech spolupracovalo na více projektech.

„Zná ducha našich lázní i naše pohnutky. Navíc je to architekt, který dokáže velmi citlivě pracovat s historií. Kladli jsme důraz na to, aby byl zachován funkcionalistický ráz domu,“ uvedl Vitík.

Pod dohledem památkářů se renovace dočkaly terasy či hala

Pod dohledem památkářů se lázním podařilo renovovat řadu funkcionalistických prvků, které k lázeňskému domu od počátku patří - venkovní terasy, vnitřní schodiště se zábradlím a tercovými podestami nebo vstupní halu se stropními reliéfy.

„Nechtěli jsme vytvořit žádný paskvil, ale naplnit historický i architektonický odkaz tohoto domu. Samozřejmě tím, že jsme změnili dispozice pokojů a celý rytmus místností, jsme museli udělat i docela převratné změny. Ale snažili jsme se je udělat citlivě,“ doplnil Vitík.

Lázně Teplice nad Bečvou se specializují na léčbu kardiovaskulárních chorob. Ročně sem přijede kolem 12 tisíc návštěvníků.