Pacienty, které nebude po odchodu doktorů přijímat fakultní nemocnice, by měli ošetřovat jinde. To se ale lékařům ostatních nemocnic nelíbí. Ilustrační foto

Pacienty, které nebude po odchodu doktorů přijímat fakultní nemocnice, by měli ošetřovat jinde. To se ale lékařům ostatních nemocnic nelíbí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Lékaři z okolí Olomouce protestují, nechtějí přebírat pacienty z „fakultky“

  • 1
Z olomoucké fakultní nemocnice chce na protest odejít 133 lékařů, což ovlivní či dokonce omezí chod některých oddělení. Olomoucký kraj proto počítá s tím, že běžnou péči za ni ve větší míře převezmou ostatní nemocnice v regionu. To se ale nelíbí lékařům, kteří v nich slouží.

V rámci výzvy "Děkujeme, odcházíme" zatím dalo v Olomouci výpověď 133 doktorů z celkem deseti oddělení. Byť jde jen o pětinu všech oddělení, jsou mezi nimi i některá klíčová, jako je péče o nedonošené děti, anesteziologicko resuscitační oddělení či chirurgie.

"Zatím se v celé věci nic nezměnilo. Pokračují jednání na jednotlivých klinikách a vzniká krizový plán," uvedl mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.

Nemocnice stojí o to, aby její lékaři zůstali, přidat na platu jim teď ale nemůže. A tak se pro jistotu na odchody připravuje. Chce jednat s brněnskou a ostravskou nemocnicí, aby jim v případě potřeby tamní centra vypomohla se specializovanou péčí.

S pokrytím základní péče by jim zase mohly pomoc právě nemocnice z regionu, převoz nemocných by pak zajišťovala krajská záchranná služba (více o plánu kraje na to, jak se s odchodem lékařů vypořádat, čtěte zde).

Odborům se přesouvání pacientů z Olomouce jinam nelíbí

Fakt, že by měli od března suplovat případné výpadky lékařského personálu v olomoucké fakultní nemocnici, ale nepovažují doktoři z nemocnic v Přerově, Prostějově a Šternberku za dobrý nápad.

Podle odborářů ze Středomoravské nemocniční, kam tato tři zařízení spadají, není možné suplovat péči jedné nemocnice jinou, protože každé zařízení má v systému zdravotní péče své postavení. A také zodpovědnost. Z plánu přesunovat pacienty, které fakultní nemocnice nebude moci ošetřit, proto vůbec nadšení nejsou.

"Zákonnou zodpovědnost za pacienta a péči nese ošetřující lékař a nikdo jiný. Případné soudní dohry zanedbání péče tak dopadnou na zodpovídající lékaře, nikoli manažery či politiky," vysvětlují odboráři ve společném prohlášení.

Právě doktoři nemocnic v Přerově, Prostějově a Šternberku se v prosinci s vedením holdingu Agel domluvili na zvýšení platů (čtěte také Lékaři v kraji dostanou přidáno, jen v Olomouci ne. Hrozí zavírání oddělení).

"Lékaři Středomoravské nemocniční výpovědi nepodali na základě dohody s vedením vlastní společnosti. Nepodřídí se ale aktivitám vedení nemocnic jiných," vzkazují odbory.

Běžnou péči za Olomouc zajistíme, říká vedení Agelu

Vedení holdingu Agel, pod který nemocnice spadají, ovšem tvrdí: Máme kapacity a alespoň v základní péči pomůžeme. "Nemůžeme suplovat činnost fakultní nemocnice v superspecializované péči, ale základní péči, kterou nabízíme v rámci našich nemocnic, zajistíme," potvrdila mluvčí Agelu Hana Szotkowská.

S ohledem na kapacitu pracovišť budou podle ní ve většině oborů, jako jsou interna, chirurgie, neurologie, gynekologie, dětské lékařství či oční, poskytovat péči všem pacientům, kteří přijdou i po 1. březnu.

Samotné prohlášení odborářů ale Szotkowská komentovat nechtěla. "Nepřísluší nám vyjadřovat se k aktuální situaci ve fakultní nemocnici, neboť ji neznáme, a věříme, že i po 1. březnu bude schopna zajistit akutní péči."

Z ostatních nemocnic ale zaznívá, že bude nutné vymyslet něco jiného. Například ředitel hranické nemocnice Eduard Sohlich míní, že "předávání" pacientů mezi nemocnicemi situaci nevyřeší. "Nejde o dlouhodobé řešení," říká.