Záměru udělat z Bochoře letiště typu ostravského Mošnova nebo brněnských Tuřan udělalo čáru přes rozpočet odstěhování armádní vrtulníkové základny, které bylo oznámeno na konci roku 2012. I hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil pak letos na podzim potvrdil, že projekt definitivně skončil (více čtěte zde). Hlavní dění na letišti budou obstarávat státní letecké opravny LOM Praha.
I tak ale letiště stále stojí miliony korun. Většinu výdajů nyní tvoří mzdové náklady na čtyři zaměstnance, kteří ve společnosti Regionální letiště Přerov nadále pracují. Tři miliony korun, které mu Olomoucký kraj odsouhlasil, pocházejí z částky 5,39 milionu korun, kterou vyčlenil v roce 2011 na investice letiště. Peníze ale nakonec nebyly na tento účel využity.
"Krajské zastupitelstvo už dříve schválilo, že 2,39 milionu bude vráceno do rozpočtu kraje a zbytek bude použit na provoz regionálního letiště dle jeho žádosti. Půjde na provozní a především pak mzdové náklady za čtyři zaměstnance," přiblížil náměstek hejtmana Michal Symerský.
"Rada Olomouckého kraje se také dohodla, že do konce roku bude svolána schůzka akcionářů společnosti (Olomoucký a Zlínský kraj a město Přerov, pozn. red.), na které budeme řešit provoz a financování v příštím roce," dodal.
O poslání dalších dvou milionů korun na provoz letiště přitom budou rozhodovat také přerovští zastupitelé na svém prosincovém zasedání. Zlínský kraj pak přispěje částkou 1,5 milionu.
Projekt letiště stál celkově přes sto milionů korun
Olomoucký kraj poskytl od roku 2009 na investice 25 milionů korun a dalších téměř osm milionů na provoz, Přerov dal dohromady zhruba 12 milionů korun. Dohromady s penězi, které do letiště od roku 2008 investovalo ministerstvo obrany, se ale celková částka šplhá přes 130 milionů korun.
Vynakládání peněz na letiště se přitom několikrát dostalo pod palbu kritiky, a to třeba v přerovském zastupitelstvu, kde se opozici nelíbilo, že radnice dává miliony na projekt, u kterého nebylo bez ekonomické studie jasné, zda se vyplatí.
Už od roku 2011 totiž armáda opakovaně varovala, že může v rámci úspor z letiště odejít. Současně pak ale zase několikrát zaznělo uklidňování, že se tak nestane. I proto později došlo na žádost o 450 milionů z evropských fondů na stavbu nového terminálu, opravu a prodloužení přistávací dráhy či vybudování potřebného zázemí.
Unie ale poslání peněz podmiňovala přísnými podmínkami, letiště mělo například přepravit ročně nejméně 1,5 milionu lidí. Nakonec projekt zamítla jako neefektivní.
