Brambory jako „jídlo chudých“? Letos to podle zemědělců určitě platit nebude. Ilustrační foto

Brambory jako „jídlo chudých“? Letos to podle zemědělců určitě platit nebude. Ilustrační foto | foto: shutterstock.com

Letošní úrodu brambor zničily deště. Je jich málo a cena letí nahoru

  • 0
Ceny brambor šplhají nahoru, nezastaví se ani na ceně 20 korun za kilo. A podle zemědělců může být ještě hůř. Úrodu v Olomouckém kraji jim totiž poničilo deštivé počasí, vlhkost i lokální záplavy.

Vysoká vlhkost, vytrvalé deště i lokální záplavy. To jsou tři hlavní faktory, které z velké části stojí za nedostatkem brambor v Olomouckém kraji.

Dlouhodobé deštivé počasí poškodilo rostliny a úroda je proto malá. Tuzemští zemědělci navíc osadili zhruba o 6 % méně ploch než loni. Lidem tak podle prvních odhadů statistiků mohou oproti minulému roku nabídnout o 15 procent méně této plodiny. A ceny se už teď v obchodech šplhají nahoru. A může být ještě hůř.

Obchodníci už šroubují ceny

Některá obchodní centra v kraji nabízejí kilo brambor za dvanáct, patnáct i více korun. Jak ale podotkl Josef Králíček z Ústředního bramborářského svazu, pěstitelé prodávají velko i maloobchodům za menší sumy.

"Cena je závislá na kvalitě produkce, ale jedná se zhruba o pět korun za kilo. Jakou částku potom nasadí obchodníci, to už neovlivníme," podotkl Králíček.

Přitom podobné šroubování cen v obchodech by mohlo paradoxně ublížit zemědělcům. "Nechceme, aby se stalo to, co před pár lety, kdy se lidé kvůli vysokým cenám odvrátili od brambor a nahrazovali je jinými přílohami," popsal Králíček.

"Kdysi byly brambory stravou chudých, to letos určitě neplatí," dodal k tomu v nadsázce předseda Zemědělského družstva Partutovice František Maršálek. V jejich družstvu pěstují tuto plodinu na 24 hektarech.

"Úroda je ale oproti minulému roku malá. Bylo mokro, někde i záplavy. A to zrovna v době, kdy mohly rostlinám uškodit. Situaci také odpovídá cena, která je naopak bezmála dvojnásobná," potvrdil Maršálek.

Nedostatek brambor je ovšem skoro v celé Evropě i Rusku. Proto nebude snadné ani dovézt potřebné tisíce tun navíc. "Řekl bych, že jde o problém ne-li celosvětový, pak alespoň euroasijský," dodal Maršálek. Hanáčtí zákazníci tak pocítí propojenost se zbytkem Evropy.

Na Šumpersku je úroda až o polovinu menší

Problematická tak bude situace rovněž pro ty, kteří jsou zvyklí uložit na zimu do sklepa pár pytlů brambor pro vlastní spotřebu. Zemědělci mnohde nemají co nabízet. Třeba na Šumpersku sklidili místy až o polovinu méně než loni.

"V okrese kvůli neúrodě brambory skoro nejsou a nelze je ani příliš sehnat v rámci přímého prodeje ze dvora od pěstitelů," popisuje situaci Lucie Hošková ze šumperské agrární komory.

Karta se otočila a zatímco někteří farmáři měli v minulých letech co dělat, aby úrodu do jara rozprodali, letos se v nevýhodnější roli ocitli zákazníci.

Zemědělec z Olomoucka Drahomír Tobiáš podotkl, že na farmářských trzích lze sehnat kilo brambor na uskladnění i v rozmezí sedmi až devíti korun. "Ale pokud bude brambor málo, lidé na jaře zaplatí za stejné množství klidně i přes dvacet korun," odhadl Tobiáš.

V regionu chybí bramborárna, v Litovli neprošla

"Ještě na jaře prodávali zemědělci zbytek loňské úrody někde i pod výrobními náklady, tedy za dvě koruny kilo. Přitom výrobní cena se pohybuje kolem tří korun," vysvětlil Králíček.

Po podobné zkušenosti tak letos ve srovnání s předchozím rokem už mnohde bramborové hlízy zasadili na menší rozlohu polí.

A některé firmy se už do pěstování kdysi tak rozšířené plodiny ani nepouštějí. Odborníci se shodují, že v regionu není průmysl, který by je zpracoval.

Závod na zpracování brambor a výrobu mražených hranolků i polotovarů například chtěla před dvěma lety firma LWM International začít stavět za průmyslovou zónou v Nasobůrkách u Litovle.

Místní se ale obávali velkého zvýšení nákladní dopravy, hluku, zápachu z výroby i prašnosti. Pod protestní petici se podepsaly stovky lidí. Plán zamítli rovněž litovelští zastupitelé. Firma se svého plánu na stavbu bramborárny v lokalitě vzdala.