Ministerstvo vyčlenilo na opravy majetku, který připadne obcím, více než 40 milionů korun. Zhruba 6,5 milionu prostavělo na Libavé loni, zbylých 35,5 milionu letos. Vedení nových obcí se přesto bude muset ohánět, aby sehnalo dotace.
Mezi nejvýznamnější investice patřily opravy komunikací, mostů, trafostanic, elektrorozvodů, břehů a opěrných mostů Libavského potoka a rekonstrukce budovy budoucího obecního úřadu ve Městě Libavá.
„Všechny naplánované akce byly splněny v požadovaném rozsahu,“ uvedl Jiří Caletka z tiskového oddělení resortu obrany.
Peníze šly podle něj i do památek. Například na havarijní práce na okapech, obvodové zdi a schodišti poutního kostela svatého Jakuba Většího a svaté Anny ve Staré Vodě, který připadne Městu Libavá, ministerstvo vynaložilo v letech 2013 a 2014 celkem 85 tisíc korun, od roku 1991 pak do památky investovalo téměř 30 milionů korun.
Oprav se v minulých letech dočkal i libavský kostel Povýšení svatého Kříže nebo památkově chráněný větrný mlýn stojící rovněž ve Městě Libavá. „Výše uvedené budovy jsou v dobrém stavebně technickém stavu,“ míní zástupce ministerstva.
Peníze na kostely se obce budou snažit získat i od Němců
Podle člena přípravného výboru obce Libavá Jiřího Ondřejky armáda požadavek místních, aby budoucím samosprávám předala majetek v provozuschopném stavu, akceptovala.
„Ještě ale čekáme na zahájení investice do vodovodu a kanalizace v místní části Heroltovice a na dokončení stejných rozvodů ve Městě Libavá (tyto investice řeší Vojenské statky a lesy – pozn. red.) a dále na opravy některých mostů. Vše máme přislíbeno a zatím nemáme důvod se obávat, že by armáda svá ujištění nesplnila,“ řekl. Za uspokojivý označil i stav památek.
„V havarijním stavu určitě nejsou, to ale neznamená, že by nepotřebovaly další investice. Už jsme se ptali na školách, na kterých se učí budoucí restaurátoři, jestli by se jejich studenti nechtěli podílet na obnově interiéru kostela ve Staré Vodě. A zjistili jsme, že by to uvítali,“ uvedl Ondřejka.
Peníze na restaurování se budoucí samospráva bude podle něj snažit získat z dotačních programů a také od bývalých německých obyvatel Libavé.
Rozjezd bude bolet, tuší v nových obcích
V současné době přípravné výbory ale víc pálí samotný rozjezd nových obcí.
„Bude potřeba najmout lidi, nakoupit počítačové programy například na účetnictví. Ještě ale ani pořádně nevíme, co všechno samosprávy bude v začátku čekat, jak si ale čtu zákony, určitě to bude složité. Každopádně zájem místních lidí podílet se na chodu obcí je poměrně velký. U nás ve Městě Libavá se budou o hlasy voličů ucházet dvě kandidátky, na každé je patnáct jmen,“ podotkl.
LibaváVojenský újezd Libavá zřídila vláda Klementa Gottwalda v roce 1946. Po rozšíření újezdu v roce 1952 ho tvořilo území 24 obcí, ve kterých dříve bydleli převážně sudetští Němci. |
Nové obce Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou, ve kterých bydlí více než tisícovka lidí, vzniknou 1. ledna příštího roku. Historicky první novodobé komunální volby se uskuteční 16. ledna. A to díky naplnění plánu armády, jež od roku 2011 pracuje na zmenšení vojenských újezdů. Konkrétně Libavá zeštíhlí o zhruba osm tisíc hektarů.
Dosud obyvatelé vojenského újezdu žijí pod správou armády, místo zastupitelstva a starosty na Libavé rozhoduje přednosta s takzvaným občanským aktivem. Vesnice ani nemají status obce, fungují jako sídelní útvary.
Změna v rozhodování nebude pro obyvatele jedinou. Poprvé v životě si budou moci pořídit vlastní bydlení. Ještě do konce roku totiž veškerý majetek ve vojenském prostoru patří armádě. A to včetně domů, jejich obyvatelé je mají pouze v pronájmu. Teď si své domovy budou moci koupit.
Na přechod k samostatnosti se obyvatelé újezdu připravují už několik let. Na začátku roku 2012 například hlasovali, zda se jejich nově vzniklé obce mají připojit k blízkým vesnicím a městům za hranicemi Libavé, anebo fungovat zcela samostatně.
