Chvosty kandidátek stran v Olomouckém kraji nabízí různá jména včetně regionálních politiků či kandidáta původem z Peru. Někteří doufají v kroužkování, jiní zvolení nečekají. (ilustrační snímek)

Chvosty kandidátek stran v Olomouckém kraji nabízí různá jména včetně regionálních politiků či kandidáta původem z Peru. Někteří doufají v kroužkování, jiní zvolení nečekají. (ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Lidé z chvostů kandidátek doufají v kroužkování, jiní zvolení nečekají

  • 0
Starostové či dispečeři ale třeba také exotické jméno z Peru. Tak v Olomouckém kraji vypadají chvosty kandidátek pro předčasné volby. Lidé, kteří je obsadili, se ale mohou do Sněmovny dostat díky preferenčním hlasům při kroužkování. Ukázalo se ale, že ne všichni s tím počítají.

Poslední tří místa na kandidátkách pro říjnové předčasné volby obsahují pestrou směs, v níž voliči najdou jak známé regionální politiky, tak i řidiče, dispečery či vysokoškolského učitele.

Možnost, že by některé z nich mohlo kroužkování katapultovat ze dna kandidátek až do Poslanecké sněmovny, politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého nevylučuje. Důležitá je podle něj zkušenost, kterou si voliči odnesli z posledních voleb do Sněmovny v roce 2010.

Přečtěte si kompletní kandidátky stran v Olomouckém kraji

Lidé tehdy poprvé mohli díky změně volebního zákona zakroužkovat až čtyři kandidáty, takzvané preferenční hlasy tak do výsledků hlasování zasáhly skutečně výrazně. Stejnou možnost přitom lidé mají i nyní.

"Lidé při minulých volbách zjistili, že hlasování takzvanými preferenčními hlasy skutečně funguje. Jejich dosavadní zkušenosti z předcházejících voleb byly takové, že preferenční hlasování v podstatě nefungovalo. Byli to do té doby řádově jednotlivci, kteří se do Sněmovny dostávali z nevolitelných míst. Při posledních volbách jsme ovšem byli poprvé svědky toho, že se tam dostaly desítky poslanců," přibližuje Lebeda.

Svoji roli před třemi lety sehrály také občanské iniciativy, které vyzývaly k tomu, aby voliči svými kroužky pořadí na kandidátkách politickým stranám přeházeli. Letos se ovšem podobné hlasy ve výrazné míře neobjevují.

"To ale neznamená, že bych čekal nějaký výrazný propad či oslabení vlivu preferenčních hlasů," míní Lebeda.

Někdo doufá v kroužkování, jiný si poslední místo vymínil

S jejich silou tak případně počítá například advokát a vysokoškolský pedagog Filip Melzer, jemuž na kandidátce ODS patří 21. místo z třiadvaceti.

"Každý, kdo se nechá zapsat na kandidátku, musí počítat s tím, že ho voliči mohou vybrat. Kandidovat s tím, že bych nikdy za žádných okolností nechtěl být zvolen, mi přijde docela nefér," říká osmatřicetiletý Melzer.

Do Sněmovny kandiduje poprvé, zkušenosti z nejvyšších politických pater však již získal coby náměstek ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Při hodnocení svých šancí na místo ve Sněmovně však bere v potaz předpokládaný výsledek ODS.

"Ke kandidatuře jsem se ovšem odhodlal proto, že si myslím, že by lidé měli vstupovat do politiky. V tom, že do ní nevstupují, tkví jeden z největších problémů dnešní politiky. Politické strany se tak stávají uzavřenou skupinou lidí, která téměř nevidí, jak to funguje venku," míní Melzer.

S jiným pohledem na věc ale do předvolebního boje vstoupil známý olomoucký historik a spisovatel Josef Bieberle. Jeho jméno lidé objeví na samém konci kandidátky Zemanovců. To, že zde v barvách SPOZ obsadí právě poslední příčku, si Bieberle podle svých slov vymínil.

"S kroužkováním nepočítám, dopředu by měli mladí"

"Moje kandidatura není o tom, že bych počítal s kroužkováním. Jde o mé vyjádření solidarity a podpory pro program této strany a také pro skupinu lidí, kteří chtějí na levé části politického spektra vytvářet určitý subjekt, který může naši levici trochu kultivovat," vysvětluje Bieberle. Se zvolením tak tento bývalý děkan olomoucké filozofické fakulty, jenž z univerzity musel odejít po srpnu 1968, nepočítá.

"Myslím si, že se ta strana, pokud se chce etablovat, musí zaměřovat na lidi mladší generace - třicátníky, kteří ovládají současné komunikační prostředky," dodává Bieberle, který je ve svých čtyřiaosmdesáti letech jedním z nejstarších kandidátů v Olomouckém kraji.

Další známé jméno se na spodních příčkách objevilo například u TOP 09, kde na úplně posledním místě kandiduje starostka Držovic Blanka Kolečkářová. Ani tato žena, která se do povědomí veřejnosti dostala díky úspěšnému oddělení Držovic od Prostějova, však se svým zvolením do Sněmovny nepočítá.

"Skutečně by mě to zaskočilo, předpokládám, že stejně tak i moji rodinu. Ovšem kdyby tomu pánbůh a osud chtěl, tak bych své zvolení vzala tak, že to lidé chtějí, a musela bych to řešit," přemítá starostka. Jako případně nově zvolená poslankyně by si vedení Držovic podržela do komunálních voleb v příštím roce.

"Mám za to, že bych to zvládla, mám tady kolem sebe velmi dobrý tým spolupracovníků," vyzdvihuje Kolečkářová.

Na chvostech jsou regionální politici i neznámá jména

Lidí z vedení měst a obcí se pak na konci kandidátek objevuje celá řada. Kromě Kolečkářové je to v barvách TOP 09 starostka obce Velká Kraš Vlasta Kočí, kandidátku ODS uzavírá starosta Tovačova Leon Bouchal. Za sociální demokraty kandiduje místostarosta Šternberka Michal Oborný, lidovci mají na jednadvacátém místě místostarostu obce Bedihošť Petra Vysloužila.

Další známý regionální politik se objevuje opět u sociálních demokratů. Jde o náměstka hejtmana Radovana Rašťáka, patří mu dvaadvacáté místo.

Na posledních třech místech kandidátek voliči narazí ale i na méně známá jména. U KSČM tak jde mimo jiné o dispečerku Marcelu Reichovou, za hnutí ANO na jedenadvacátém místě o hlasy voličů usiluje řidič Svatoslav Hrubý.

O příčku níže si tu lidé přečtou zřejmě nejexotičtější jméno letošních voleb v Olomouckém kraji. Kandiduje zde koordinátor výroby Eduardo Junior Fernandez Gomez, který pochází z Peru.

"Dříve jsem tady jako cizinec neměl volební právo ani právo být volen. Když jsem ale dostal české občanství, tak bych si samozřejmě přál, abych byl zvolen," řekl Gomez.