Politici v Lipníku uvažovali o vyhlášce zamezující vyplácení doplatků na bydlení už před loňskými komunálními volbami. Definitivní krok udělali až noví radní. Rozhodly analýzy kriminality ve městě.
„Z podkladů, které jsme si nechali zpracovat, vyplynulo, že až 65 procent přestupků týkajících se majetku, občanského soužití nebo veřejného pořádku v Lipníku připadá na centrum. To je alarmující zvlášť proto, že v této oblasti žije jen osm procent obyvatel města,“ uvedl místostarosta Ondřej Vlček.
Nová vyhláška platí ve všech ulicích nacházejících se uvnitř městských hradeb. Týká se tak nejen náměstí T. G. Masaryka, ale například i Nerudovy, Losertovy, Kozí nebo Hvězdní, Staré či Havlíčkovy ulice. Přestože opatření ze zákona dopadá jen na nové nájemní smlouvy, Vlček je přesvědčený, že se nakonec dotkne i stávajících nájemníků.
„Většina z nich má smlouvy na rok, po prodloužení už na ně vyhláška platit bude,“ vysvětlil. Stížnosti na chování nepřizpůsobivých občanů podle něj chodily na radnici už delší dobu.
„Řada lidí se centru vyhýbala. Někteří se doslova báli tudy večer a v noci procházet,“ podotkl místostarosta.
Lidé už se centrem bojí večer projít, říká místostarosta
Dřívější radniční koalice se pokoušela zavést pořádek do centra už v roce 2016 vyhláškou, která tam zakázala hazard.
„Částečně to pomohlo, protože z podloubí zmizely skupinky opilých a lidí, kteří byli naštvaní, že prohráli,“ popsal Vlček.
K vyhlášce o bezdoplatkové zóně město podle něj přistoupilo i proto, aby zachránilo historické domy v centru.
„Většina z nich jsou kulturní památky, ale někteří vlastníci z nich dělají ubytovny. Ty bychom rádi klepli přes prsty,“ podotkl.
Řada obyvatel rozhodnutí města přivítala. „Bravo, tleskám. Stačí jedna dvě rodiny v ulici, a dokážou změnit zdi v expozici výkalů,“ napsal na jedné ze sociálních sítí například David Kubica.
„Přeměna centra bude také vyžadovat pobídky pro majitele nemovitostí, aby chtěli své domy opravovat pro obyvatelnost ve 21. století a hledali kulturní nájemníky ochotné v lokalitě bydlet,“ doplnil.
Radnice chce zlepšit stav centra i dotacemi na opravy
Radnice už nyní podporuje vlastníky domů k opravám až osmdesátitisícovou dotací na novou fasádu nebo výměnu oken. Místostarosta Vlček chce, aby se částka ještě zvýšila.
„Do dotačního programu pro regeneraci objektů v městské památkové rezervaci budeme chtít příští rok prosadit více peněz.“
Zařadit vybrané lokality, ulice nebo i konkrétní domy na seznam takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů umožňuje novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která platí od června 2017.
V Olomouckém kraji ji jako první využilo Stražisko, poté také Přerov. Obě samosprávy tak chtěly omezit počet lidí žijících v ubytovnách. V Přerově pak platí vyhláška o bezdoplatkových zónách v šesti ulicích a městu se tím podařilo snížit počet ubytoven ze sedmnácti na dvanáct.
„Snížil se i příliv sociálně slabých lidí z jiných měst – ti dříve přicházeli do Přerova, protože tu byla poměrně velká nabídka ubytovacích zařízení,“ hodnotí s odstupem mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Člověk v tísni: Vyhláška poškodí i seniory a sólo rodiče
Takzvané bezdávkové zóny mají řadu zastánců, ale i odpůrců. Například zástupcům společnosti Člověk v tísni nevadí omezování sociálních ubytoven, ale kritizují plošné zavádění opatření.
„Nemáme problém s tím, aby se komplikovalo podnikání majitelům ubytoven, o nichž víme, že své podnikání vedou nemravně v neprospěch ubytovaných,“ řekl ředitel olomoucké pobočky společnosti Michal Láš.
„Plošná účinnost jako v Lipníku však postihuje celé ulice. Jsou tam i městské byty, které by měly fungovat jako záchytná síť pro nízkopříjmové a jinak znevýhodněné obyvatele města. Například seniory a sólo rodiče. Ve finále tím město může poškodit samo sebe, majitele postihnutých nemovitostí a jednoznačně stávající nájemníky,“ dodal.
O zavedení bezdoplatkové zóny uvažoval i Moravský Beroun. Poté, co se do věci vložila vládní Agentura pro sociální začleňování a Olomoucký kraj, od ní město upustilo.
„Společně jsme hledali i jiná možná opatření zejména – ale nejen – v oblasti cílené sociální práce,“ uvedla krajská koordinátorka pro národnostní menšiny Renáta Köttnerová.
