O litovelském Papcelu se ještě nedávno hovořilo jako o dravci v byznysu s papírenskými technologiemi. Firma od roku 2012 rostla raketovým tempem, dosahovala miliardových obratů a provedla řadu akvizic různě po světě. Spolkla například konkurenční továrny v Itálii nebo Francii, dceřiné společnosti má také v Rusku či Indii.
Jenže poslední rok a půl se zmítá v problémech. Firma nyní přiznala, že má u 443 věřitelů dluhy ve výši 418 milionů korun.
„Vsadili jsme na růst a do růstové strategie jsme dali všechno. Přineslo to nové zkušenosti, ale také nové problémy,“ říká majitel Papcelu David Dostál.
Za současnou krizí ve firmě stojí podle něj více událostí. Problémy však úplně na začátku nastartoval spor, který Papcel vede s jedním ze svých běloruských zákazníků již od roku 2017.
Ten totiž kvůli údajnému neplnění smlouvy ze strany Papcelu uplatnil bankovní záruku v hodnotě 10 milionů eur, tedy zhruba 260 milionů korun.
Jak vypadala stavba papírny v Bělorusku, kterou Papcel dokončil v roce 2017
26. června 2017 |
„My to uplatnění bankovní záruky vnímáme jako násilné, podvodné a snažíme se dokázat, že na to neměl právo. Z našeho pohledu vychází z dokumentů, které nejsou v souladu s bankovní zárukou. V současné době je ta věc v šetření policie,“ říká Dostál.
„V každém případě to uplatnění bankovní záruky na nás určitě vrhlo stín u bank a zastavilo financování. Navíc akcionářské vztahy nebyly dobré a v roce 2018 gradovaly,“ dodává.
Ke sporům se zákazníkem i vedení se přidaly problémy s úvěry
Druhým akcionářem Papcelu byla do letošního roku firma BHM Group miliardáře Tomáše Krska. BHM koupila poloviční podíl v Papcelu v roce 2016, letos v březnu ale svůj podíl prodala Dostálovi.
Ve výroční zprávě Papcelu za rok 2018 Dostál dokonce uvedl, že akcionářské spory v průběhu roku firmu prakticky paralyzovaly.
Pohled do výroby v Papcelu |
„Původně plánované tržby ve výši jedné miliardy také nebyly naplněny, skutečné tržby za rok 2018 byly ve výši 799 milionů korun,“ stojí ve výroční zprávě. Čeho se akcionářské spory přesně týkaly, nechtěl Dostál komentovat.
Ke sporům v Bělorusku a výrazně horšímu hospodářskému výsledku v důsledku půtek ve vedení firmy se připojily problémy se splácením některých bankovních úvěrů.
„Byla potřeba jejich restrukturalizace. V tu chvíli dostanete takový rating, že ty banky nejsou motivovány vám poskytnout další financování, protože na to musí vytvářet velké opravné položky už na začátku,“ popisuje situaci Papcelu jeho majitel.
„Podařilo se uzavřít dohody, které to měly uklidnit, sehnali jsme zakázky. Ty nové projekty byly v hodnotě přes 500 milionů korun, ale nenašla se banka, která by je zafinancovala,“ říká Dostál.
Tři banky souhlasily se splátkovým kalendářem, čtvrtá odmítla
Firma se tak dostala do situace, že ačkoliv měla nasmlouvané zakázky, banky odmítly poskytovat záruky. Ty jsou přitom u zakázek na více let a v objemu stovek milionů běžně vyžadovány zákazníky kvůli ochraně investic.
„Nyní nemůžeme inkasovat pohledávky, protože nemůžeme vystavit performační záruky. Vlastní cashflow se zastavilo a došly rezervy,“ říká Dostál.
Naděje svitla ještě ve chvíli, kdy tři ze čtyř úvěrujících bank umožnily Papcelu splátkový kalendář. Ruská Sberbank však ne a vyzvala podnik k okamžitému zaplacení úvěru – 32 milionů korun. Na to však Papcel nemá.
Pohledávky Papcelu vůči Sberbank získala v létě od banky finanční společnost Swiss Forfait z Prahy. Podle insolvenčního rejstříku jde o druhého největšího věřitele litovelského podniku a firma již požádala soud, aby se stala členem předběžného věřitelského výboru, čemuž ale soud nevyhověl. Swiss Forfait má nicméně v zástavě zásoby Papcelu.
„Výroba byla velmi omezena z důvodu, že zástavní věřitelé, kteří mají v zástavě zásoby, nám omezili práva,“ říká Dostál. Papcel tak má sice zásoby, ale nemůže na ně sáhnout.
Nedávné vyhlášení úpadku umožní firmě jednat o další budoucnosti. „Teď budeme komunikovat s insolvenčním správcem a předběžným věřitelským výborem o dalším postupu. Mělo by se rozhodnout, zda dokončíme ty rozdělané zakázky a zda minimalizujeme ztráty,“ říká Dostál.
Firma už propustila třetinu zaměstnanců
Jestli dojde k reorganizaci Papcelu, zatím není jasné. Už teď ale firma pociťuje dopady složité situace. Podle Dostála se během srpna a půlky září snížil počet zaměstnanců z 230 na zhruba 150. Starosta Litovle Viktor Kohout uvedl, že na Litovelsku je díky velké koncentraci firem o lidi stále velký zájem.
„Tady se firmy o lidi perou, nečekám, že by nenašli uplatnění jinde,“ říká Kohout.
Podle ředitele Okresní hospodářské komory Olomouc Radima Kašpara je vždy velká rána, když se významná regionální firma dostane do takových obtíží.
„Jsem však mírný optimista a věřím, že Papcel jako takový ještě bude mít budoucnost,“ hodnotí situaci Kašpar.
Jak vypadá výroba v litovelské továrně společnosti Papcel
11. října 2015 |
