V regionu se musí s propadem příjmů leckdy přesahujícím i sto tisíc korun vyrovnat hned několik vesnic. Pro obce s ročními rozpočty v řádu několika set tisíc to přitom může znamenat i existenční starosti. Má je například Šléglov či Vikantice na Šumpersku, Mutkov na Šternbersku či Janoušov na Zábřežsku.
"Stát to zmírnil tak, že úpravou nebudou postiženy obce s malým katastrem do deseti hektarů na jednoho občana. Jenže jaksi pozapomněl na to, že jsou taky obce, které mají desítky obyvatel, ale katastr takový, že kvótu výrazně přesahuje," zlobí se starosta Šléglova Zdeněk Císař. Vesnice má necelých 40 obyvatel, ale celkovou plochu přes 700 hektarů.
"Přijdeme o zhruba osmdesát tisíc korun. Přitom dvojnásobek vydáváme ročně na údržbu zeleně. Jsme turistická oblast a chceme, aby to tu vypadalo hezky. Takhle budeme muset sečení výrazně omezit. Vesnice zaroste a nemusíme být pro návštěvníky tolik atraktivní," obává se starosta.
Podobně je na tom jen o málo větší Mutkov na Šternbersku. Z ročního rozpočtu zhruba 700 tisíc teď musí oželet kolem 80 tisíc.
"Dostali jsme dotaci na opravy silnic, ale bude problém s dofinancováním z naší strany. Stát nás dostává do hodně obtížné situace," říká starostka Mutkova Ivana Strnadová.
"Oproti slibům máme vlastně skoro o čtvrt milionu méně"
A Vikantice na Šumpersku se s počtem obyvatel přes 80 lidí musí vyrovnávat se stotisícovým výpadkem v příjmech od státu.
"Podle původních slibů jsme měli dostat o 130 tisíc korun oproti minulým letům víc, ale realita je opačná. Je to o 100 tisíc méně, takže rozdíl je vlastně skoro čtvrt milionu," shrnul starosta Miroslav Kročil.
Přitom obec má katastr o rozloze zhruba tisíc hektarů. "Jsme úplně nesmyslně biti za to, že máme velký katastr. Nic nám to nepřináší, jen na to doplácíme," zlobí se Kročil.
Citelný propad v příjmech očekává také Janoušov na Zábřežsku. "Opravdu bude jen na základní potřeby," míní starosta Jan Kubíček.
Na problémy, které upravený systém sdílení daní nejmenším obcím přináší, přitom Svaz měst a obcí České republiky dopředu upozorňoval. Už v době projednávání novely rozpočtového určení daní poukazoval na to, že změna v parametru rozlohy území, kdy se započítává pouze 10 hektarů na obyvatele, přinese zejména malým horským obcím meziroční pokles i v řádu desítek procent.
Svaz obcí chce pro postižené vesnice kompenzaci
"Upozorňovali jsme zákonodárce, že tak zásadní změna může znamenat ohrožení finanční stability těchto obcí," řekla mluvčí Svazu měst a obcí ČR Petra Kubařová. Podle ní zastupitelstva malých vesnic připravovala své rozpočty a střednědobé plány na základě určitého objemu zdrojů.
"Výkyv způsobený rozhodnutím státu by měl být proto alespoň částečně kompenzován. Ministerstvo financí přislíbilo, že je ochotno jim na základě individuálního posouzení pomoci," sdělila Kubařová.
Svaz také usiluje o to, aby v příslušných návrzích nyní projednávaných ve Sněmovně byly kompenzace přímo zapracovány. Malé vesnice by tak nebyly odkázány na rozhodnutí ministerstva.
"Zároveň také chceme, aby výpadek těchto obcí byl vyřešen do budoucna systematicky, například technickou novelou rozpočtového určení daní," vysvětlila Kubařová.
