Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kasař, lupič, zběh a vrah. Oprátku si Martin Lecián zpečetil v Olomouci

  12:53aktualizováno  12:53
Na podzim roku 1927 stanul u tehdejšího olomouckého vojenského soudu kvůli obvinění z deseti vražd či pokusů o ně a další bezmála stovce trestných činů. Dostal trest smrti, který mu prezident Masaryk chtěl zmírnit na doživotní žalář. Martin Lecián si ale osud zpečetil pokusem o útěk, při kterém zastřelil strážného.

Policejní fotografie Martina Leciána z dubna 1925. O dva a půl roku později zločinec skončil v Olomouci na šibenici. | foto: olomouc.eu

Lecián se narodil 31. října 1900 v Uherském Ostrohu. Jeho otec se o svých šest dětí nestaral, matka zemřela v ústavu pro choromyslné. Lecián už od mládí kradl a skončil v polepšovně. V kariéře zloděje, který rostl pro šibenici, navíc pokračoval hned po svém propuštění z ní.

Jeho počínání nezměnila ani vojenská služba, ze které několikrát dezertoval. Po čtvrtém útěku, respektive po svém zadržení v září roku 1926 v Přerově, Lecián skončil s vážnou chorobou, otevřenou tuberkulózou hrtanu, ve vězeňském oddělení vojenské nemocnice na olomouckém Hradisku.

I z ní se mu však podařilo uprchnout, zmizel společně se dvěma spoluvězni, Janem Deutschem a Janem Szekelym. Dvojice Lecián a Szekely poté vykradla obchod se zbraněmi v Hranicích a náležitě ozbrojena uskutečnila řadu loupeží na Moravě.

„Lecián neváhal vraždit hlídače vykrádaných objektů a střílet po četnících, přičemž dva z nich zastřelil,“ píší historici olomoucké Univerzity Palackého na speciálním webu radnice, který se věnuje dějinám Olomouce.

Nebezpečný zločinec byl pro část veřejnosti lupič-gentleman

Po nebezpečném zločinci, který se maskoval, usilovně pátrali četníci. Došlo i k několika přestřelkám, při jedné z nich byl Lecián zraněn, ale přesto policii stále unikal. Na dopadení zločince proto byla vypsána i odměna - deset tisíc korun.

Zločinec Lecián

Část veřejnosti přitom Leciána oslavovala a vznikaly o něm dokonce kramářské písně, které ho popisovaly jako galantního kasaře, který okrádá bohaté a mistrně se vyhýbá spravedlnosti.

V poutech Lecián skončil na konci dubna 1927, kdy ho zatkli policejní agenti Petr Halíř a Alois Kaluža. Po půlročním vyšetřování zamířil na konci srpna k tehdejšímu vojenskému diviznímu soudu v Olomouci. U něj si Lecián vyslechl obvinění z deseti vražd zčásti dokonaných a zčásti ve stadiu pokusu a z dalších čtyřiadevadesáti trestných činů.

Soud s vrahem, lupičem, kasařem a zběhem trval šest dní, 3. září mu soudci vyměřili trest smrti oběšením. Ještě v soudní síni Lecián požádal prezidenta republiky o milost. Proti zvyklostem se proti rozsudku totiž neodvolal.

Trestu se snažil uniknout a opět u toho vraždil

Ani rozhodnutím soudu však řádění jednoho z nejznámějších českých zločinců neskončilo. Ještě než se tehdejší prezident Masaryk stačil rozhodnout, zda Leciánovi zmírní trest na doživotí, což zvažoval kvůli zločincově vážné nemoci, odsouzený v noci z 25. na 26. září unikl ze své cely na chodbu věznice.

Společně s dalším vězněm, Ladislavem Kašpaříkem, pak spoutali a odzbrojili strážného Jana Tomicu a jeho puškou Lecián zastřelil svoji poslední oběť - strážného Ferencze Kisse. Z věznice se ale zločinci nedostali.

„Zatímco se ostatní strážní zabarikádovali na strážnici, hlukem výstřelu zburcovaná vojenská hotovost uzavřela chodbu mříží. Po krátké přestřelce se Lecián a Kašpařík vojenské hotovosti vzdali. Prezident Masaryk v reakci poté Leciánovu žádost o milost 3. října 1927 zamítl,“ uvádí Fiala.

Leciánův životopis tak uzavřel 6. října 1927 v šest hodin kat Wohlschläger a jeho tři pomocníci, kteří zločince oběsili na dvoře olomoucké vojenské věznice. Tělo Leciána bylo následně pohřbeno na neoznačeném místě vojenského hřbitova v Olomouci-Černovíře.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Do Olomouce se po téměř osmi desítkách let vrátí znovuobjevená Tóra z dnes už...
Tóru nacisté zabavili a komunisté prodali, teď se vrátí do Olomouce

Po desítkách let se do Olomouce vrátí vzácná Tóra z konce 19. století z místní synagogy, která v březnu 1939 vyhořela, což nacistům posloužilo jako záminka pro...  celý článek

Během údržby se na dolní nádrží přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně...
Převrácený jeřáb v elektrárně Dlouhé stráně shodili hasiči do nádrže

Řízeným sesunutím do dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně se rozhodli odborníci řešit problém s autojeřábem, který se zde v pátek převrátil...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.