Majitel by na pozemku rád postavil bytový dům. Pustit se do toho ale nemůže. Nyní musí počkat, až se město s rozhodnutím soudu vypořádá po úřední stránce. Musí totiž u pozemku územní plán znovu nastavit, což může trvat i měsíce.
„Otázka je, jak to nově provede a zda bude respektovat i důvody, pro které byl územní plán v této části zrušen,“ zmínil Začal. Na stavbu nízkopodlažního bytového domu tak prozatím nemůže získat ani důležité uzemní rozhodnutí.
Na případ upozornila MF DNES. Územní plán na kusu soukromého pozemku v městské části Chválkovice počítal s veřejným prostranstvím. Pravděpodobně by zde vznikla i nová ulice k dalším stavebním parcelám v okolí.
„A to navzdory tomu, že o kus dál je další pozemek v majetku města, po němž by plánovaná ulice mohla bez problémů vést,“ sdělil advokát.
Olomoucká radnice případ prozatím nekomentuje. „Dosud neznáme odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ vysvětlila tisková mluvčí Radka Štědrá.
K dispozici ho nemá ani Začal. Soud však již vydal usnesení, v němž se jasně píše, že se kasační stížnost města zamítá. „Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky,“ upozornil v dokumentu předseda soudního senátu Josef Baxa.
Poprvé město námitku přijalo, podruhé ne
Zpočátku měl přitom Začal za to, že se vše vyřeší i bez žaloby. Město na novém územním plánu pracovalo šest let. V létě 2010 mělo hotový tzv. koncept - základ dokumentu klíčového pro budoucnost a rozvoj Olomouce. Kvůli veřejnému prostranství na rodinné parcele podal advokát proti konceptu námitku. Město souhlasilo.
„Zohlednilo ji a my jsme byli spokojeni,“ řekl již dříve Začal. Úředníci ve vypořádání námitky píší, že trasa navrženého veřejného prostranství v reakci na námitku půjde po městských pozemcích. Přichází však zásadní paradox případu. Schválená námitka se měla objevit v pokynech pro vypracování návrhu územního plánu neboli dalšího stupně jeho vzniku. Nestalo se tak, advokát vůbec netušil proč.
V návrhu se na parcele jeho rodiny náhle opět počítalo s veřejným prostranstvím. Začal se na město obrátil s další námitkou. Paradoxně protestoval proti tomu, v čem už mu radnice jednou dala za pravdu. Podruhé k tomu už nedošlo.
„Město to zdůvodňuje i tím, že rozdělení našeho pozemku rozvíjí stávající blokovou urbanistickou strukturu, v níž ulice vytváří pravidelnou pravoúhlou mříž. Při pohledu na mapu ale jednoduše zjistíte, že tady žádná struktura s pravoúhlými ulicemi není,“ divil se vloni v únoru Začal.
Město se dle soudu dostalo do rozporu s vlastními podklady
Podal proto žalobu. Mimo jiné v ní uvedl, že Olomouc nerespektovala jeho vlastnické právo.
„Pokud jsou pro podobné změny k dispozici pozemky v majetku obce, má se veřejné prostranství plánovat a umisťovat primárně na ně,“ shrnul advokát.
U krajského soudu uspěl. Soudkyně Monika Javorová městu například vytkla nedostatečné odůvodnění zásahu do Začalových vlastnických práv. Upozornila také, že se město zčásti dostalo do rozporu i s podklady ve spisu. Konkrétně při argumentaci, že nový plán musí ve Chválkovicích navazovat na souvislou blokovou zástavbu.
„Z mapových podkladů však vyplývá, že v bezprostředním okolí předmětných ploch bloková zástavba ve své klasické podobě zcela chybí. I kdyby chtěl odpůrce (město, pozn. red.) vytvořit na nově zastavitelných územích blokovou zástavbu, není prokázáno, že by tomu alternativní řešení bránila,“ srovnala soudkyně.
