Města sdružená v Olomoucké aglomeraci zvažují, co s miliardami z unijních peněz. Například Olomouc chce peníze mimo jiné na prodloužení tramvajové trati na Nové Sady.

Města sdružená v Olomoucké aglomeraci zvažují, co s miliardami z unijních peněz. Například Olomouc chce peníze mimo jiné na prodloužení tramvajové trati na Nové Sady. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Trať, cyklostezky i nová místa. Na Hané zvažují, co s miliardami z Unie

  • 0
Dokončení tramvajové trati, propojení cyklostezek, přesun depa dopravního podniku či vznik pracovních míst v nevyužívaných brownfieldech. I na to může jít část z až 6 miliard korun, které chce z evropských dotací takzvaná Olomoucká aglomerace tvořená Olomoucí, Prostějovem, Přerovem a okolními městy.

Nemalou měrou může budoucnost střední Moravy ovlivnit strategie, jejíž nastavení právě teď finišují místní politici. Ta má region skrze obrovské dotace z Evropské unie vyprostit ze dna nejrůznějších statistik nezaměstnanosti, platů či kvality života. Celkem může střední Morava získat až šest miliard korun. Své ale nyní k budoucnosti regionu mohou přes internet říci i jeho občané.

Politici nyní zjednodušeně řečeno určují typy a zaměření projektů, které budou moci v letech 2014 až 2020 při čerpání dotací dosáhnout na evropské miliardy určené na takzvané integrované územní investice (ITI).

Přístup k nim bude v celé republice mít jen sedm VIP svazků několika měst. Vedle Olomoucké aglomerace, do níž vedle trojice největších center kraje patří i Lipník nad Bečvou, Hranice, Šternberk, Litovel a Konice, jde o Pražskou, Brněnskou, Ostravskou, Plzeňskou, Hradecko-pardubickou a Ústecko-chomutovskou aglomeraci.

Při jednáních politiků tak nyní vzniká klíčová vize podstatné části Olomouckého kraje na dalších šest let. Hotová by měla být zhruba do dvou měsíců.

„Určí, čím by v roce 2020 měla být naše aglomerace výjimečná, čím by měla být zajímavá pro to, aby zde mladí lidé zůstávali a abychom se vyrovnali s tím, že jsme na jednom z posledních míst různých žebříčků,“ popisuje náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs, který je za sladění strategie zodpovědný.

Své připomínky může od pátku posílat i veřejnost

Nahlédnout do její rozpracované verze bude moci tento týden i veřejnost, od pátku bude zveřejněna na internetové adrese olomoucka-aglomerace.eu.

„V rámci zhruba tří týdnů budou moci všichni, kdo o tuto problematiku mají zájem, posílat své připomínky a vyjadřovat se k projektům, které tu budou zveřejněny. Všechny připomínky budou prodiskutovány. A to jak v pracovních skupinách, tak poté nejvyšším orgánem aglomerace, což je sedmičlenný řídící výbor. Na základě jeho hlasování bude přijata konečná podoba strategie,“ doplňuje Šnevajs.

To, zda se do jednotlivých projektů zapojí pouze trojice největších měst, či i ta menší, bude záležet na podobě jednotlivých plánů. Politiky tak ještě čeká řada složitých jednání.

„Nic nesmíme podcenit, protože Evropská unie je v kontrole stále přísnější,“ uvedl již dříve olomoucký primátor Martin Major.

Peníze by mohly jít na trať, cyklostezky či oživení brownfieldů

Již nyní je přitom známo několik konkrétních plánů, které by mohly VIP dotace z Evropské unie z podstatné části zaplatit. Například olomoucký magistrát by z ITI chtěl v nejbližších letech získat finance na dokončení tramvajové trati na Nové Sady či na přesun depa dopravního podniku z centra města.

V celé aglomeraci by se pak mohly provázat cyklostezky. „Už jsme zadali studii, která by se zaměřila na propojení cyklostezek, které doposud vznikaly - v uvozovkách - chaoticky v katastrech jednotlivých měst. Nyní to budeme posuzovat z hlediska celé aglomerace,“ podotýká náměstek.

Podstatné místo bude v budoucnosti regionu mít i oživení nejrůznějších nevyužívaných a zanedbaných míst či areálů, takzvaných brownfieldů.

„Mapujeme brownfieldy na Prostějovsku, na Přerovsku, ale i v jiných částech aglomerace. Chceme, aby bylo jak pro zahraniční, tak pro domácí investory zajímavé usídlit se v našem regionu,“ říká Šnevajs.

Přednost podle něj bude Olomoucká aglomerace dávat takovým podnikům, které budou moci v regionu rozvíjet místní výzkum.

„A to v návaznosti na centra, která už vznikla v Olomouci. Jde o medicínské výzkumné centrum Biomedreg, Centrum regionu Haná a nanotechnologické centrum při Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého,“ shrnul náměstek, který za velký přínos ITI označuje i to, že se představitelé měst naučili na jednotlivé problémy dívat pohledem celé aglomerace.