První novodobá starostka Města Libavá Štěpánka Tichá řeší řadu „porodních bolestí“ nově samostatné obce. Teď se mezi ně přidalo rekordní zdražení vody.

První novodobá starostka Města Libavá Štěpánka Tichá řeší řadu „porodních bolestí“ nově samostatné obce. Teď se mezi ně přidalo rekordní zdražení vody. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Město Libavá bere vodu od armády, hrozí její skoro dvojnásobné zdražení

  • 8
Obyvatelům Města Libavá na Olomoucku vzniklého loni vyčleněním z vojenského újezdu hrozí, že se jim nově nabytá „svoboda“ poněkud prodraží. Podle předběžných odhadů budou skokově platit téměř dvojnásobek loňské ceny za vodné a stočné. Cena 130 korun za kubík vody je jedna z vůbec nejvyšších v České republice.

Na vysoké ceně pitné vody se podle starostky Štěpánky Tiché podepisuje hlavně její dodavatel, kterým zůstala armáda. Jediný zdroj pro obec – vrt v bývalém lomu ve Velké Střelné – totiž leží ve vojenském prostoru a zařízení, jež vodu z hloubky 45 metrů jímá, patří příspěvkové organizaci ministerstva obrany Armádní servisní.

„Armáda nám sice předala nově vybudovaný vodovod a kanalizaci, ale my jsme na ni dál odkázaní, protože od ní musíme nakupovat vodu. A ta je velice drahá,“ posteskla si Tichá.

Armáda si účtuje za kubík vody 49 korun. Obec už seškrtala všechny možné náklady, ale i tak – když si k ceně přidá jen nejnutnější finance na údržbu vodovodního řadu, dostane se na částku 82 korun za kubík. Na dalších 49 korun pak přijde stočné.

Výsledná cena 131 korun je vysoko nad republikovým průměrem, který je letos 84 korun za kubík. Hůře než Město Libavá je na tom už jen několik obcí, včetně Trnové u Prahy, kde lidé platí rekordních 160 korun za kubík.

Ještě loni měli obyvatelé Města Libavá na vyúčtování za vodu zhruba 70 korun za kubík. To však z kohoutků tekla voda i z jiných zdrojů – například z přehrady Kružberk. Nový vodovod, který armáda na obec převedla v rámci takzvané optimalizace vojenského újezdu, je však napojený už jen na bývalý lom ve Velké Střelné.

„Jsme z toho nešťastní, protože když armáda vodovod budovala, tvrdila nám, že to bude voda za hubičku,“ podotkla k současné situaci starostka.

Lidé jsou naštvaní i proto, že pili vodu s „přídavkem“ uranu

Téměř dvojnásobná cena zatěžuje i živnostníky, jejichž podnikání je na vodě závislé.

„Je to pro nás likvidační. Podnikáme na dědině, nemůžeme si účtovat ceny jako ve městě. Kdybychom měli zdražit, nikdo by nepřišel,“ tvrdí Pavlína Lišková, která má v obci kadeřnictví.

Ušetřit na vodě se podle ní nedá. „I kdybych pány stříhala bez vody, stejně si potom musím umýt ruce, hřebeny, vytřít podlahu a vyprat ručníky a pláště. Neušetřila bych tolik, abych mohla platit 130 korun za kubík,“ zlobí se.

Její naštvání prohlubuje fakt, že voda, kterou armáda obyvatelům obce dodává, donedávna obsahovala uran. Jen náhodou se začátkem roku přišlo na to, že ve vodě z nového vodovodu je vyšší koncentrace této radioaktivní látky, než by měla (psali jsme zde).

Uran se do vody dostal přírodním způsobem. Než se podařilo na jímací zařízení nainstalovat potřebné filtry, nesměli vodu několik měsíců používat děti a těhotné či kojící ženy. Nebezpečná byla také pro jedince, kteří trpí onemocněním ledvin.

„Plno lidí si mohlo stěžovat, že kvůli takové vodě mělo újmy na zdraví. My jsme to ale tiše trpěli, a armáda se nám takto odvděčila,“ poznamenala kadeřnice.

O ceně vody budeme jednat, slibuje ministerstvo obrany

Ministerstvo obrany přišla technologie na odstraňování uranu na víc než pět milionů, to ale podle mluvčí resortu Jany Zechmeisterové není příčinou vysoké ceny pitné vody. Říká, že odběratelé doplácejí na fakt, že celý systém distribuce vody není v rukou jednoho vlastníka.

„Hlavním ovlivňovatelem konečné ceny je Město Libavá,“ tvrdí. Zástupci resortu budou podle ní v listopadu v obci jednat o možném snížení ceny.

„Nejsou nám lhostejné potřeby obyvatel, celková cena je určující i pro odběr vody do armádních objektů, které v katastru obce zůstaly,“ doplnila Zechmeisterová.

Městu Libavá se snaží pomoct i dvojice senátorů z regionu Jitka Seitlová a Lumír Kantor. Ti naopak vidí rezervy, na kterých by se dalo ušetřit, na straně ministerstva.

„Měli jsme možnost nahlédnout do rozpočtu celého projektu. V jeho správě jsou rezervy, zejména na zajištění rozsáhlé administrativy a managementu Armádní servisní,“ řekla Seitlová.

„Chápeme, že tato organizace je obrovský moloch, který zaměstnává spoustu lidí, ale aby se to zbytečně odráželo v ceně vody pro občany, to považuji za nešťastné,“ dodala senátorka.

Další dvě obce, které se spolu s Městem Libavá osamostatnily po zmenšení vojenského újezdu, si cenu vody stanovují samy. Mají totiž vlastní vrty. V Kozlově letos platí za vodné a stočné necelých 70 korun, v Luboměři pod Strážnou je cena o pět korun vyšší.