Dva roky po bleskových povodních dostaly obce z Jesenicka konečně peníze na úpravy nebezpečných svahů. Zdaleka ale ne tolik, kolik by potřebovaly. (Ilustrační snímek)

Dva roky po bleskových povodních dostaly obce z Jesenicka konečně peníze na úpravy nebezpečných svahů. Zdaleka ale ne tolik, kolik by potřebovaly. (Ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ministerstvo posílá peníze na nebezpečné svahy. Dva roky po povodních

  • 0
Dva roky po bleskových povodních, které se prohnaly Jesenickem a mimo jiné zde způsobily řadu sesuvů půdy, dostávají zdejší obce konečně peníze na úpravy nejvíce nebezpečných svahů. Ministerstvo jim ale posílá mnohem méně než požadovaly, takže budou moci udělat jen ty nejzákladnější práce.

Ani dva roky od katastrofálních povodní na Jesenicku nemají tamní obce klid. Narušené svahy pořád hrozí, že se mohou znovu dát do pohybu. Jediný, kdo s nimi alespoň částečně něco dělal, byli totiž na své náklady místní lidé.

Určitý posun k lepšímu tu nicméně je. Starostové už vědí, že alespoň část peněz na zajištění terénu dostanou. Ty postačí ale jen na základní odstranění původních škod. Do zimy chtějí být s pracemi, které za poskytnuté finance zvládnou, hotovi.

"Teď probíhá soutěž na zhotovitele. Chceme začít se zajišťovacími pracemi co nejdřív, abychom vše stihli ještě letos. Je to důležité pro lidi a uklidnění jejich dalších obav," sdělil starosta Žulové na Jesenicku Zdeněk Lučan.

Jenže obce dostanou jen zlomek původně požadované částky. "My jsme měli v projektu odhadnuté náklady na dvacet milionů a dostaneme pouze čtyři. Museli jsme nechat přepracovat původní projekty, protože ministerstvo s nimi nesouhlasilo."

Obce chtěly peníze na zbytečné práce, tvrdí ministerstvo

Například sesuvy nejvíce postižená Česká Ves může místo pětadvaceti milionů počítat jen se šesti. Starostové přiznávají, že je tak razantní škrty překvapily. "Nakonec jsme rádi za to, co jsme dostali. Jednu chvíli to vypadalo, že nedostaneme vůbec nic, protože ve státní kase nejsou peníze," řekl starosta České Vsi Petr Mudra.

Nejpostiženější místa Jesenicka

Počet sesuvů (vysoce rizikové)

Česká Ves..................8 (4)
Žulová.........................5 (4)
Skorošice....................9 (2)
Javorník......................6 (1)
Vápenná.....................4 (1)
Písečná.......................3 (1)
zdroj: jednotlivé obce

Původní projekty počítaly s většími zásahy než jen s pouhým odstraněním škod. Ty ale ministerstvo shodilo se stolu a obce je musely přepracovat.

"Důvodem krácení požadavků ze strany ministerstva životního prostředí byla snaha o dodržení cíle dotačního programu, kterým je pomoc při nápravě škod způsobených povodněmi," vysvětlila mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.

"Vícenásobně finančně nadhodnocené projekty obsahovaly práce zcela nepotřebné k dosažení tohoto cíle a někdy i z odborného hlediska nesmyslné," dodala mluvčí.

Obce si to ale nemyslí. "Samozřejmě cílem nebylo jen pouhé odstranění škod. Ta místa jsou hodnocena jako nebezpečná, takže práce na svazích jsme považovali taky za jakousi prevenci toho, aby se sesuvy neopakovaly třeba v těsné v těsné blízkosti. Bohužel jsme to museli přehodnotit jen na absolutně nezbytné práce," prohlásil starosta Žulové.

Svahy stále hrozí, naopak silnice i koryta řek už jsou opravené

Na Jesenicku geologové vyhodnotili třináct narušených svahů jako vysoce rizikových míst, kde při větších deštích hrozí další sesuv zeminy. Práce začnou teprve po uzavření výběrových řízení na stavební firmu nejspíš na sklonku léta nebo spíš na podzim.

Další práce na opravách silnic nebo vodních toků jsou přitom už naopak hotové nebo téměř dokončené. "Dostali jsme téměř třicet milionů a z této částky jsme obnovili devět mostů, dvě lávky a čtyři úseky místních komunikací, takže nemůžeme být nespokojeni," shrnul starosta Staré Červené Vody Karel Šuhajda.

Obce ale společně kritizují prodlevu, s níž stát peníze uvolnil. "Všechno mohlo být hotovo mnohem dřív, kdybychom mohli začít hned po povodních," řekl starosta Bernartic Mojmír Michálek. Od státu dostala obec na jejich odstranění sto patnáct milionů korun, dalších patnáct milionů dostali místní lidé.