Zchátralou tvrz koupil za 70 tisíc, teď je díky podnikateli opět ozdobou

Vzácná středověká tvrz v Mohelnici-Podolí na Šumpersku byla před patnácti lety na odpis. Poté, co se jejím majitelem stal podnikatel Pavel David z Olomouce, se vrátila do renesanční podoby, kterou jí v druhé polovině 16. století vtiskl při stavbě rod Kobylků z Kobylího. Zbývá už dokončit jen opravy poslední části interiérů.

David, který má se zachráněnou mohelnickou kulturní památkou velké plány, narazil před lety na zničenou tvrz náhodou.

„Tehdy jsem přemýšlel, že skončím s podnikáním ve strojírenství, protože jsem se dostal do stavu vyhoření. Mám rád památky, a tak mě napadlo, že bych si nějakou historickou stavbu koupil a opravil ji. Udělal bych tím něco nejen pro sebe, ale taky pro historii,“ svěřuje se Pavel David.

Z ruiny je znovu ozdoba

„Listoval jsem v reklamním časopisu a najednou mi před očima vyskočil inzerát: Prodáme renesanční tvrz za 70 tisíc. Moc se mi to nezdálo, tak jsem volal na uvedený kontakt a ten mě ujistil, že to je pravda,“ vypráví.

Tvrz v té době patřila mohelnickému automotoklubu, Pavel David si u něj okamžitě sjednal prohlídku.

„Hned mi bylo jasné, proč je cena tak nízká. Klenby byly rozestouplé, čelní zeď se vykláněla, do budovy zatékalo. Na druhou stranu mi při pohledu na fresky, erb či klenby bylo jasné, že je to opravdový klenot. Okamžitě jsme se domluvili,“ popisuje podnikatel.

Památkáři se na mě dívali jako na exota, říká zachránce tvrze

Renesanční skvost koupil manželce jako dar k narozeninám. „Jen jsem jí popřál a řekl, že jsem jí koupil hrozný klenot. Až jsem jí budovu ukázal, tak hned pochopila a řekla: Ty jsi šílenec.“

Proměna renesanční tvrze Kobylků z Kobylího

Obnova zchátralé a rozpadající se budovy začala v roce 2004 opravou střechy a první etapou statického zabezpečení. Celá akce vyvrcholila vložením speciální ocelové ztužující konstrukce nad prvním patrem stavby o deset let později – v roce 2015. V první fázi došlo i k odvodnění a odvlhčení objektu.

Na tyto práce navázala v letech 2006–2007 odborná konzervace fasády s restaurováním renesančních omítek, sgrafit a kamenných ostění. Součástí byla také oprava oken – zachránit a zrestaurovat se však podařilo jen několik původních oken.

Konzervací zbytků vnitřních omítek s jejich doplněním a ošetřením byla v roce 2011 zahájena oprava interiérů. Péče restaurátorů se dočkala centrální freska s aliančními erby Kobylků, obnoveny byly i další dvě malby v téže místnosti, taktéž zdobené aliančními znaky. Podařilo se zachránit i unikátní sgrafita. Zbývá dokončit podlahy v části tvrze a vybudovat pokoje v podkroví. Kolem objektu bude položena historická štětová dlažba.

Přiznal, že v té době vůbec nepřemýšlel nad tím, kolik bude rekonstrukce historického objektu stát.

„Dal jsem si za cíl zachránit tvrz a nic dalšího mě nezajímalo. Památkáři se na mě dívali jako na exota. Nevěřili, že se mi podaří objekt zachránit,“ říká David.

Jenže po třech letech, kdy už byla budova staticky zajištěná a měla opravenou střechu, začal uvažovat o tom, že už dál pokračovat nebude.

„Náklady byly neskutečné. Už jsem dal i inzerát na prodej. Dnes jsem rád, že se žádný kupec nenašel,“ přiznává muž, který každou drobnost konzultoval s památkáři. A podle svých slov si s nimi padl do noty.

„Jak si někdo stěžuje, že památkáři komplikují práci na opravách památek, já to vidím jinak. Protože jsem se od začátku snažil o co nejvěrnější a detailní návrat k původní podobě, byla s nimi spolupráce perfektní. Moc mi pomohli,“ pochvaluje si David.

Restaurace, penzion i sál pro koncerty a přednášky

V tvrzi už bydlí jeho dcera s rodinou, která bude mít na starosti provoz. „Bude tady restaurace a penzion, sál bude sloužit na koncerty nebo přednášky. Všechno bude definitivně hotové koncem příštího roku,“ prozradil David.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Památka je ojedinělým dokladem architektury své doby.

„Byla postavena v roce 1551. Tvrz Kobylků z Kobylího v Podolí představuje pozoruhodně dochovaný příklad panského sídla drobné šlechty z druhé poloviny 16. století,“ nastínil mluvčí Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Od roku 1948 budovu využívalo místní JZD, později organizace Svazarm a po jejím zrušení mohelnický automotoklub.

„Objekt postupně chátral, a dokonce došlo na vydání demoličního výměru,“ zdůraznil Staněk.

Díky Pavlu Davidovi se naštěstí tento osud památky nenaplnil. Velký podíl na její záchraně měla i finanční pomoc z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR, která činila téměř sedm milionů korun. Celkové náklady se vyšplhaly na dvacet milionů, dalších přibližně deset milionů budou podle Pavla Davida stát práce v letošním a příštím roce.