„Podle předpovědí to vypadalo mnohem hůř. I když zemědělci nemají vše podrobně zmapované, nebudou škody zřejmě nijak vysoké,“ říká šéfka Agrární komory Olomouckého kraje Darina Juřičková.
Majitelé sadů dělali všechno možné, aby předešli škodám. Akciová společnost Úsovsko, která je největším pěstitelem jablek v Olomouckém kraji, dokonce pořídila speciální dýmovací děla, která vyrábí z vody a glycerinu mlhu. Ta chránila v mrazech květy jabloní před mrazem.
„Opatření proti mrazům měla velký význam. Je rozdíl v porostech, které jsme před mrazem chránili, a těmi, které ochranu neměly. Uvidíme, jak se to projeví na sklizni,“ sdělil ředitel ovocnářské divize společnosti Úsovsko Michal Horáček.
„Princip je jednoduchý. Mlha zabrání rychlému unikání tepla ze země. Teplo zůstává pod mlhou. Z prostoru nad mlhou zase mráz nepadá tak rychle do porostu. Teplotu v korunách stromů tak mlha zvýší o jeden až 1,5 stupně,“ dodává.
Právě dosažený rozdíl teplot pomohl ochránit stromy před omrznutím. Ve stroji se míchá voda a farmaceutický glycerin. Motor potom žene tento roztok přes trysky do prostoru. Vzniká tak hustá mlha.
„Glycerin se přidává jako pojivo. Mlha se tak rychle nerozpouští. V bezvětří vydrží i několik hodin. My jsme ale museli jezdit pořád dokola, protože pofukoval mírný vítr a mlhu odfukoval,“ vysvětlil Horáček.
V Úsově chránili především nejprodávanější odrůdy jablek
Podle něj by pozdní dubnový mráz až tak nevadil. Horší byl rychlý nástup teplého počasí ještě v kalendářní zimě.
„V posledních letech se urychluje vegetace. Letos byl mimořádně teplý březen, takže i vegetace má náskok oproti době například před dvaceti lety o deset až čtrnáct dnů. Mráz z minulého týdne by tehdy jabloním vůbec nevadil, protože jednoduše nebývaly v takovém vegetačním stupni, jako nyní,“ vysvětlil Horáček.
Úsovští ovocnáři bojovali proti mrazům nejen dýmovacími děly, ale také zapalováním balíků slámy mezi řadami jabloní a rosením vodou.
„Máme celkem 200 hektarů sadů, chránili jsme asi 40 procent plochy. Víc se nedalo stihnout,“ řekl Horáček.
Podle něj se ovocnáři Úsovska nejvíc zaměřili na ochranu nejžádanějších a nejprodávanějších odrůd jablek. Horáček nevylučuje, že s předpokládaným dalším mrazem bude potřeba ochranu zopakovat.
Hrušky a švestky přežily, meruňky už ne
Mnohem hůř než jablka dopadly meruňky v sadech Vítězslava Horáka z Hradčan.
„Hrušky mráz přežily, švestky rovněž, ale meruňky jsou bohužel spálené, u těch je dopad mrazu zásadní,“ řekl Horák. Meruněk se ale pěstuje v regionu málo.
Relativně dobře dopadly také porosty na polích. I tam podle tamních zemědělců nebudou škody nijak vysoké.
„Řepka je poškozená, protože mrazem popraskaly stvoly. S tím se ale srovná. Jenom zřejmě budeme muset udělat navíc postřik proti houbovým chorobám, na které je řepka s popraskanými stvoly hodně náchylná,“ popsal šéf rostlinářské divize Úsovska Miloš Klíma.
U řepy část rostlin pomrzla. Ani to ale podle Klímy nebude mít zásadní negativní dopad na úrodu.
„Odhaduji pokles maximálně na pět procent,“ doplnil.
Chmelaře víc trápí vynucené přerušení drátkování
Dobrý stav cukrovky po mrazech minulého týdne potvrdil i předseda Zemědělského družstva Dub na Moravě Jan Spáčilík. „Zatím to nevypadá, že bychom museli cukrovku zaorávat,“ říká šéf družstva, které patří vedle Úsovska k nejvýznamnějším pěstitelům cukrovky v regionu.
Žádné výrazné škody od mrazů nepředpokládají ani pěstitelé chmele. Rostliny jsou podle nich v dobrém stavu.
„Horší je, že jsme museli kvůli nepříznivému deštivému počasí ještě před mrazy minulého týdne přerušit drátkování. Ořezané rostliny nám vyrostly a hůř se nyní drátkují,“ říká předseda Zemědělského družstva Kokory na Přerovsku Vladimír Lichnovský.
„Navíc se nám tento proces výrazně zkrátí, protože rostliny ořezané v další etapě se budou drátkovat současně. To může být při nedostatku lidí problém,“ dodává. Družstvo pěstuje chmel na více jak 150 hektarech.
Na chladné počasí je podle zemědělců náchylný i na jaře vysazený mák. Ani jeho velkopěstitelé však nečekají žádné výrazné škody.
„V březnu sice bylo hodně teplo, ale taky sucho. Potom sice zapršelo, ale výrazně se ochladilo, takže mák před dubnovými mrazy ve větším množství nevzešel. Počasí nás tak naštěstí nijak zvlášť nepoškodilo. Rozhodně nebudeme zaorávat a znovu vysazovat,“ sdělil předseda Agra Velký Týnec na Olomoucku Miroslav Wrana.
