Když pruská princezna Mariana Oranžská utekla od syna pruského císaře s osobním tajemníkem, byl z toho v devatenáctém století prvořadý skandál. Po útěku si vybrala jako své útočiště právě Bílou Vodu. Také proto bude mít v nově zřizovaném muzeu svou expozici.
"Neměla jednoduchou pozici. Musela do vyhnanství a v Prusku mohla být maximálně jeden den v celku a musela se tam vždycky hlásit policii," vysvětlil starosta Bílé Vody Miroslav Kocián.
"Aby byla blízko svých statků ležících v současném Polsku a mohla tam pravidelně jezdit, zvolila si jako místo azylu Bílou Vodu. Život v obci tehdy výrazně ovlivnila, proto už tu máme stezku Mariany Oranžské připomínající její pravidelné jízdy do Polska a teď bude mít své místo v našem muzeu," dodal.
Vesnice ležící na výspě Jesenicka byla po staletí jedním z nejvíce izolovaných míst u nás. V důsledku rakousko-pruských válek byla většina Slezska odtržena od habsburské monarchie, ale Bílá Voda tam zůstala.
Komunisté do Bílé Vody odsunuli řádové sestry z celé republiky
"Kvůli rozdělení Slezska byla vesnice téměř ze všech stran omezena státními hranicemi, takže její izolace byla obrovská," popsala historička Michaela Neubauerová. Ještě víc se prohloubila odsunem Němců po válce.
Podle Neubauerové právě velká izolace od okolí byla vítanou příležitostí pro komunisty, aby do Bílé Vody komunisté vyhnali po roce 1950 do internace řádové sestry z celé republiky. Čtyřicetiletá internace řádových sester bude jedním z hlavních bodů vznikajícího muzea.
Čtěte o násilných deportacích sester komunisty |
"Byl tu charitní domov pro přestárlé sestry nazvaný trefně jako přestupní stanice do nebe. Proto je tu také ojedinělý hřbitov, kde jsou pohřbeny řádové sestry nejrůznějších řádů," popsala Neubauerová.
Vesnice získala od řádů, do nichž se po roce 1990 řádové sestry z Bílé Vody vracely, řadu cenných exponátů. "Například od Školských sester ze Slavkova jsme získali oltář, který měly ve své domácí kapli. Byla to vlastně místnost v domě, kde bydlely. V muzeu ukážeme, jak řádové sestry bydlely a žily. Jejich internace je vedle odsunu původních obyvatel nejpohnutějším obdobím historie," řekl Kocián.
V 18. a 19. století patřila vesnice k centrům vzdělanosti regionu
Muzeum připomene, že dnes malá vesnice patřila přes svou izolovanost v osmnáctém a devatenáctém století k centrům vzdělanosti na Jesenicku, když zde Piaristé zřídili a vedli v celém Slezsku proslulé piaristické gymnázium.
Nové expozice připomenou také vysokou hospodářskou úroveň v minulosti. V Bílé Vodě se vyráběla mezi světovými válkami proslulá plnící pera Haro, jejichž výroba ale po druhé světové válce skončila.
"Podařilo se nám sehnat dvě pera, která určitě budou ozdobou expozice," pochvaluje si Kocián. Slavnostní otevření muzea plánuje radnice na 7. září letošního roku.
