Každé plátno by reprezentovalo jednotlivé období tvorby proslulého barokního umělce. Vyjdou-li náročná jednávání, bude raná Caravaggiova plátna v Olomouci za tři roky zastupovat obraz Hudebníci z konce 16. století. V současnosti ho vlastní Metropolitní muzeum umění v New Yorku. Informaci, že po něm Muzeum umění touží, zveřejnil Český rozhlas.
Nyní se ovšem ukazuje, že ve hře je více děl slavného malíře. „Rádi bychom do Olomouce přivezli čtyři originály Caravaggia z prestižních světových muzeí,“ potvrzuje pro MF DNES Ondřej Zatloukal, zástupce ředitele olomouckého Muzea umění a vedoucí kurátor tamních sbírek starých mistrů.
Nevybavuje si, že by už někdy v České republice byl originál Caravaggia vystavený. „Byla by to premiéra,“ říká Zatloukal.
Slavný malíř a HudebníciOlejomalbu Hudebníci, o jejíž zapůjčení usiluje Muzeum umění v Olomouci, namaloval Caravaggio v roce 1595. Plátno o rozměrech 92,1 x 118,4 centimetru je ve sbírkách věhlasného Metropolitního muzea umění v New Yorku. Jde o ikonické dílo z umělcovy rané tvorby. Caravaggio, vlastním jménem Michelangelo Merisi, se narodil v Miláně 29. září 1571 v rodině zámožného stavebního mistra. Malovat začal už v dětství a po odchodu do Říma v 21 letech si rychle získal vlivné mecenáše z řad církve i šlechty. Zemřel v roce 1610. Podle historiků zřejmě podlehl malárii. Je považován za posledního velkého náboženského malíře v Itálii. |
Zároveň upozorňuje, že od vysněné mety dělí muzeum ještě řada jednání. Kvůli Caravaggiovi je v kontaktu se zhruba deseti světovými galeriemi či muzei. Otázkou zůstává, která na zapůjčení originálu kývnou.
Kromě newyorského Metropolitního muzea jde o instituce ve Francii, Velké Británii a v Itálii, kde se jednání dostala zatím nejdál. „A to v Neapoli a v Římě,“ přibližuje Zatloukal.
Názvy zbývajících tří obrazů ještě nechce prozrazovat, jednáním by to mohlo uškodit. „V poslední době už jsou poměrně intenzivní. Tyto obrazy jsou to nejlepší, co tato muzea mají. Caravaggio patří k vrcholům,“ uvádí Zatloukal.
Newyorská galerie Olomouci loni půjčila obraz El Greka
V případě Hudebníků může olomouckému muzeu pomoci, že už ho ve věhlasném Metropolitním muzeu znají. Odsud měla Olomouc vloni v létě půjčený klenot světového malířství - obraz Klanění pastýřů od španělského manýristy El Greka.
„V Metropolitním muzeu vědí, že máme zájem o obraz Caravaggia. Ten newyorský v poslední době hodně cestoval, takže jsou rádi, že náš výstavní projekt je až v roce 2020. Čekáme, jak se jednání vyvinou,“ doplňuje Zatloukal.
Plánovaná výstava ale nebude pouze o Caravaggiových originálech. „Měli by je doplňovat, a to je podstatou výstavního projektu, takzvaní caravaggisté. To znamená lidé, které on sám inspiroval ve střední a v severní Evropě. Například v Čechách, Německu, Holandsku anebo ve Francii,“ vyzdvihuje zástupce ředitele Muzea umění.
Muzeum s vizí o velkolepé výstavě Caravaggio a caravaggisté pracuje už několik let. Podnět k ní podle Zatloukala dal emeritní profesor olomoucké katedry dějin umění Ladislav Daniel.
Unikátní počin chystá Muzeum umění už i na letošní jaro
Spojence muzeum kvůli Caravaggiovi hledá i v tuzemsku. Velmi pravděpodobně bude spolupracovat s pražskou Národní galerií. Po olomoucké premiéře by tu historická výstava mohla být k vidění. Zatloukal zmínil také možnost, že by ji Muzeum umění vyvezlo do zahraničí. Důležité jednání s Národní galerií čeká zástupce muzea tento měsíc.
„Měli bychom si říct, jakým způsobem se pokusíme tyto obrazy do České republiky dostat a jakým způsobem to budeme financovat. Půjde o finančně i organizačně velmi náročný výstavní projekt,“ doplňuje Zatloukal.
Čekání na Caravaggia si milovníci umění mohou už v dubnu v muzeu zkrátit rovněž v tuzemsku ojedinělou výstavou Fascinace skutečností. Zaměřená je na český hyperrealismus, jeho základem je absolutní zachycení reality.
„Hyperrealismus je úzce spojen s euroamerickým prostředím konce 60. let 20. století. Ve středoevropském či českém kontextu se objevuje o několik let později,“ uzavírá mluvčí umění Petr Bielesz.
