Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Hané se žije nezdravě, tučná jídla končí infarktem v pětatřiceti

  10:41aktualizováno  10:41
Lidé z Olomouckého kraje zřejmě začínají doplácet na svou nezdravou životosprávu. Stravovací návyky převzaté od předků v kombinaci s novodobým životním stylem totiž vedou k tomu, že tu výrazně nejvíce pacientů umírá na nemoci srdce. Kromě toho zde navíc infarkty postihují nezvykle vysoké množství mladých lidí.
Obyvatelé Olomouckého kraje doplácí na nezdravý životní styl, výrazně nejvíce lidí tu umírá na infarkt. Ten navíc oproti jiným krajům postihuje mnohem více mladých do pětatřiceti let. (Ilustrační snímek)

Obyvatelé Olomouckého kraje doplácí na nezdravý životní styl, výrazně nejvíce lidí tu umírá na infarkt. Ten navíc oproti jiným krajům postihuje mnohem více mladých do pětatřiceti let. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Přesné důvody zhoršujících se statistik lékaři hledají. Za nechtěným prvenstvím, kdy infarkt postihuje oproti jiným krajům výrazně více mladších lidí, ale bude nejspíše stát celý "balík" příčin souhrnně nazvaných nezdravý životní styl. Haná a její tradice se totiž stále promítají například do způsobu stravování.

Jenže velké porce masa zalité omastkem už dnešním hojně u počítačů a televizí sedícím Hanákům a Hanačkám nesvědčí tolik jako jejich do úmoru se na polích plahočícím předkům. Ti hutným jídlem nabranou zásobu energie lehce spotřebovali. Kdežto dnešní doba plná stresů a méně pohybu takovému stravování nesvědčí.

"Kardiovaskulární choroby jsou první nejčastější příčinou úmrtí obyvatel Olomouckého kraje," potvrdil šéf I. interní - kardiologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Miloš Táborský.

V roce 2010 podle zdravotnických statistik zemřelo v kraji na nemoci srdce a oběhové soustavy 3 396 lidí. Z toho 651 dostalo mrtvici a 245 infarkt myokardu. Přitom na druhou nejčastější příčinu skonu Středomoravanů, nádory, za stejných 12 měsíců zemřelo 1 699 osob.

Třicetiletí Středomoravané mají těla čtyřicetiletých

Na co lidé v kraji nejčastěji umírají

diagnóza...počet zemřelých

1. Nemoci oběhové soustavy...................3 396
z toho
infarkt myokardu..........245
ostatní ischemické choroby srdeční......................1 405
cévní onem. mozku......651
jiné formy srdečního onemocnění.................341

2. Nádory..................1 699
3. Úrazy, sebevraždy..................385
4. Nemoci dýchací soustavy......................367
5. Nemoci trávicí soustavy......................326
6. Nemoci nervové soustavy......................120

Pozn.: Údaje jsou za rok 2010, jde o absolutní počet

zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

"Navíc se tu na rozdíl od jiných regionů vyskytuje hodně případů pacientů do 35 let s prokázaným infarktem myokardu," upozornil Táborský. Tomuto fenoménu se na olomoucké první interně snaží přijít na kloub.

"Chceme výzkumem přijít na to, proč se mladí lidé s infarktem v regionu takto poměrně často vyskytují. Kromě standardních vyšetření jim provádíme i genetická vyšetření a zjišťujeme další rizikové faktory," popsal Táborský.

Výsledky ukazují, že tito mladí pacienti mívají "opotřebovaný" organismus. Například tělo třicetiletého vykazuje znaky čtyřicetiletého. Kalendářní věk tak neodpovídá stavu tělesné schránky.

"Ukazuje se, že jsou biologicky starší. Často jde o kuřáky, lidi s nižším průměrným vzděláním, manuálně pracující, kteří více konzumují alkohol a nežijí podle pravidel zdravého životního stylu," vypočítal Táborský.

Mladík bolest na hrudi neřešil, bude mít doživotní následky

Upozornil, že jsou samozřejmě i případy, kdy infarkt postihne mladého sportovně založeného nekuřáka řídícího se zásadami zdravého stravování. Jednoduché vysvětlení situace nejspíš neexistuje.

"Nemůžeme jednoznačně říct, co je příčinou srdečních infarktů u mladých lidí. Svůj díl na tom ale zřejmě má fakt, že díky moravské nátuře, s životním stylem jak je historicky chápaný, jsou tito pacienti biologicky starší než jejich vrstevníci třeba v Karlovarském kraji," míní Táborský.

Za několik posledních let si do registru zapsali 150 mladých pacientů po prodělaném infarktu myokardu postihujícím celou srdeční stěnu. V podobných případech záleží na rychlosti, s jakou se postižený dočká pomoci. Čím dříve přijede do kardiocentra, tím vyšší je pravděpodobnost, že mu odborníci srdeční sval zachrání. A s rostoucím časem klesá pravděpodobnost uzdravení srdce.

Problém je, že mladí si nepřipouštějí, že by mohli dostat infarkt, a často obtížím nevěnují pozornost. Přitom potíže obvykle mívají už několik dnů před infarktem. "Posledním příkladem je mladík, který manuálně pracoval, měl delší dobu výrazné bolesti na hrudi, ale nevěnoval tomu pozornost. Pak upadl do bezvědomí, záchranáři jej museli oživovat. Do nemocnice přijel v době, kdy už bylo jeho srdce výrazně poškozené a naději na kompletní zhojení už nemá," popsal Táborský.

Dnešní medicína dává šanci i těm, kteří by ji před 15 lety neměli

Obecně nejčastěji hrozí infarkt myokardu především lidem od padesátky nahoru. Ale i mladší ročníky by měly zpozornět, když v rodině příbuzné postihly infarkty a oni sami mají třeba vyšší krevní tlak a cholesterol. Na druhou stranu, byť jsou v kraji choroby srdce a oběhového systému stále nejčastější příčinou smrti, situace se lepší.

Od počátku devadesátých let pomalu klesá takzvaná kardiovaskulární úmrtnost. "Je to dáno několika faktory. Jednak se podařilo v populaci snížit hladinu cholesterolu v krvi a mírně se u ní i snížil krevní tlak. Což vede ke snížení počtu cévních mozkových příhod nebo infarktů," řekl lékař Jan Václavík z olomoucké I. interní kliniky.

Další výrazný posun přinesl pokrok v lékařských metodách, vývoji zařízení a léků. "I tím se za poslední dvě až tři desetiletí prodloužila průměrná délka života o zhruba 7 let," míní Václavík.

Medicína dnes dokáže pomoci i lidem, kteří by před pár lety neměli šanci na přežití nebo by jejich život zatížila zdravotní omezení. "Došlo k významnému pokroku. Lidé, kteří by před deseti patnácti lety neměli šanci, dnes žijí relativně normální život," nastínil Táborský.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Do Olomouce se po téměř osmi desítkách let vrátí znovuobjevená Tóra z dnes už...
Tóru nacisté zabavili a komunisté prodali, teď se vrátí do Olomouce

Po desítkách let se do Olomouce vrátí vzácná Tóra z konce 19. století z místní synagogy, která v březnu 1939 vyhořela, což nacistům posloužilo jako záminka pro...  celý článek

Hranice se stanou prvním městem Česka, jehož MHD bude používat pouze...
Hranice budou mít jako první v Česku MHD zajištěnou pouze elektrobusy

Hranice na Přerovsku se od začátku listopadu stanou vůbec prvním městem v Česku, které bude nasazovat na spoje městské hromadné dopravy pouze elektrobusy....  celý článek

Nábřežní betonovou zídku už dělníci v Přerově budují u podniku Kazeto.
Dvacet let po katastrofální povodni krotí Bečvu v Přerově první zdi

První obyvatelé Přerova se až dvacet let od katastrofálních povodní v roce 1997 mohou cítit alespoň částečně chránění před velkou vodou. Povodí Moravy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.