"Barevná skladba, práce se světlem, motivy jednotlivých figur, stejně jako působivý rukopis nedávají pochyb, že jde o vlastnoruční Brandlovu práci," řekl historik umění Tomáš Valeš z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, jenž obraz autorsky určil.
A dodal, že typologie tváří přejatá z benátského malířství konce 17. a začátku 18. století potvrzují umělcovo ovládnutí této manýry tak, jak je známá z jeho dalších děl. Obraz čeká ještě restaurátorský průzkum.
Dílo, které dostalo pracovní název Zvěstování svaté Anny, je nejspíš provázané i s životem dalšího slavného malíře Josefa Mánesa. Právě on na zámku v Čechách pod Kosířem pobýval a mohl být tím, kdo v první polovině padesátých let devatenáctého století pomáhal při výběru obrazů z dědictví po Františku Sternbergovi, tou dobou zapůjčených pražské obrazárně.
Za objevem stála souhra šťastných náhod
"Mezi vytipovanými více jak 70 obrazy, které byly poté odvezeny do Čech pod Kosířem, se objevovala jména známých barokních mistrů. Některé z těchto obrazů pak s velkou pravděpodobností ozdobily zámecké interiéry," popsala kurátorka sbírky obrazů Vlastivědného muzea Olomouc Markéta Doláková, jak se dílo mohlo do kaple dostat.
Hypotéz je ale víc. "Jak to, že tu zůstal zapomenut, teprve zjistíme. Myslíme, že se v budoucnu dopátráme nějaké verze, jak to skutečně mohlo být," dodal Břetislav Holásek, ředitel Vlastivědného muzea Olomouc, které zámek spravuje.
Za nynějším objevem stála tak trochu souhra šťastných náhod. Olomoucký kraj před časem získal od státu kosířský zámek a pustil se do jeho rekonstrukce. Při té příležitosti loni putovaly do olomouckého muzea sbírkové předměty k popisu. Včetně zmíněného obrazu.
Restaurátoři na začátku 90. let po autorovi obrazu nepátrali
"Zámek spravoval zhruba do roku 2008 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten kdysi zařadil obraz mezi kulturní památky a v roce 1992 prošel i částečným restaurátorským zásahem," poznamenal Holásek.
Jenže tehdejší podmínky nevyžadovaly podrobnější rozbor, a proto restaurátoři ani nepátrali po autorovi. "Stačilo konstatování, že jde o barokní obraz. Dokonce jej tehdy mylně nazvali Zasnoubení panny Marie," doplnil Holásek. Navíc díky omezené přístupnosti interiéru zámku během druhé poloviny dvacátého století zůstával v prostoru domácí kaple obraz stranou pozornosti.
Vše se změnilo poté, co loni obraz putoval do olomouckého muzea a oslovení odborníci z Akademie věd spolu s pracovnicemi Národní galerie dokázali obraz popsat a identifikovat jeho tvůrce. Obraz si lidé budou moc prohlédnout na výstavě, kterou v muzeu plánují na duben a květen 2014.
