Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Šternbersku kvůli horku opět řádí kůrovec

  8:55aktualizováno  8:55
Hlavní prací šternberské lesní správy je teď hledání stromů napadených kůrovcem. Porosty především u Domašova nad Bystřicí a Hrubé Vody jsou na tom totiž nejhůře z Olomouckého kraje. Mimo jiné i proto, že je kromě běžného kůrovce ničí i nebezpečnější a odolnější lýkožrout severský.

Kvůli kůrovci se ročně na Šternbersku pokácí deset až patnáct procent celkového množství dřeva. Ilustrační foto.

Letošní rok měl být podle odhadů lesáků lepší než loňský, kdy zde stál kůrovec za každým šestým pokáceným stromem. Chladný květen ale vystřídala v následných týdnech vedra, což je pro kůrovce ideální počasí.

"O kalamitě se zatím nedá mluvit, ovšem zvýšený stav kůrovce tady máme už od roku 2002 a úplně vymýtit ho snad ani nelze. Letos jsme se těšili, že ve srovnání s minulým rokem na tom budeme lépe, protože to vypadalo, že deštivý a chladný květen a červen jeho množení zabrzdí. Extrémně teplé počasí ale stavy zase zvýšilo," řekl šternberský lesní správce Jiří Sládek.

Napadené stromy, které lesáci najdou, čeká pokácení a chemický postřik. "Případně je zbavíme kůry a o larvy se pak postará slunce. Doufám, že to zvládneme a udržíme kůrovce v přijatelných mezích. Kromě hledání stromů ale na kůrovce platí i různé typy návnad. V našich lesích jich teď leží bezmála čtyři tisíce," popsal Sládek.

Právě o okolí Šternberka mluví odborníci jako o oblasti s největším výskytem kůrovce v Olomouckém kraji. "Nejhorší je to u Domašova nad Bystřicí nebo u Hrubé Vody," přiblížil inspektor šumperské pobočky Lesů České republiky Jaroslav Hofmann.

Lesy ničí i nově zavlečený druh

Specifikem šternberských lesů je, že se zde kromě obvyklého lýkožrouta smrkového, kterého dobře znají například na Šumavě, potýkají v posledních letech také s méně známým lýkožroutem severským.

"V obou případech jde o kůrovce. Problém je ovšem v tom, že pokud je strom napaden tímto novým druhem, vypadá do poslední chvíle zdravě," upozorňuje Sládek, podle něhož pak mají lesníci velmi málo času na jeho pokácení a chemické ošetření.

KÁCENÍ KVŮLI KŮROVCI

Množství dřeva, které se muselo na Šternbersku kvůli kůrovci pokácet.

rok...dřeva v tisících m3

2004..........................18,4
2005..........................10,3
2006..........................18,0
2007..........................25,8
2008..........................20,3
2009..........................23,6

Celkově se zde za jeden rok vytěží zhruba 146 tisíc m3 dřeva.

(zdroj: Lesní správa Šternberk)

Lýkožrout severský přišel podle pozorování Vincence Zlatníka z olomoucké pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů do Olomouckého kraje ze severní Moravy.

"Prvně jsme ho zaznamenali v okolí Opavy a Bruntálu. Do republiky se velmi pravděpodobně dostal v devadesátých letech se zásilkami dřeva z Ruska a severní Evropy," uvedl Zlatník.

Novému druhu kůrovce se u nás tehdy začalo dařit. "V místě svého původu, sibiřských lesích, se množí jednou za rok, zatímco u nás to může být až třikrát," seznámil s výsledky svých pozorování odborník s tím, že přesnější data o výskytu zavlečeného druhu budou známa na podzim.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách se posunul o nejvíce pozic. Na kandidátce...  celý článek

Pavel Nárožný u ostravského krajského soudu, kde čelí obžalobě z dvojnásobné...
Laické zacházení s počítačem vyšetřování vražd neovlivnilo, řekl znalec

Pochybení, která ale nebyla tak zásadní, aby ovlivnila vyšetřování, se podle znalce v oboru IT Jiřího Bergera při zabavování počítače dopustili policisté...  celý článek

Technici začali v pátek na magistrále instalovat nové semafory, které mají
Jeseník si zřejmě pořídí své vůbec první semafory, uleví centru od kolon

Kritickou dopravní situaci v jesenickém centru chtějí po dlouhých patnácti letech vyřešit tamní zastupitelé. Frekventovaná křižovatka poblíž známého hotelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.