Ostře se proti nápadu železničářů ohradili také památkáři a s demolicí nesouhlasí ani radnice.
Podle expertů je toto nádraží unikátní. Například proto, že se zde zachovala původní výpravní budova Moravské západní dráhy bez devastujících zásahů. Malebná stavba s nefalšovanou hrabalovskou atmosférou se stala neodmyslitelnou součástí celé městské čtvrti.
Podle správců železnice ovšem rozsáhlá výpravní budova, která je navíc zchátralá, neodpovídá jejich současným požadavkům. V rámci rekonstrukce bylo ve hře několik variant, kromě celkových oprav také prodej budovy, nebo demolice a stavba menšího objektu.
„Nejen z ekonomického hlediska se přikláníme k poslední variantě,“ vysvětloval generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
I město chce budovu
Nyní ovšem státní organizace ustoupila a oznámila, že celý plán prozatím dává k ledu.
„Obdrželi jsme žádost o odkup výpravní budovy místního nádraží v Prostějově. Zájem o případný bezúplatný převod nemovitosti projevilo také statutární město Prostějov. Protože jednání ještě nebyla ukončena a o dalším postupu se teprve bude rozhodovat, je zatím pozastavená příprava projektu oprav budovy místního nádraží,“ potvrdil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
S povděkem zprávu přivítal náměstek primátora Jiří Rozehnal, který o budoucnosti místního nádraží před časem jednal s náměstkem generálního ředitele Správy železnic.
„Informoval mě, že proběhne odvoz technologií, které jsou v budově umístěny. Až bude volná, správa ji nabídne státním institucím včetně města Prostějova, které požádalo o převod. Teprve potom by budova mohla být nabídnuta soukromým zájemcům o odkup. Teď jsme ve fázi, kdy to Správa železnic vyhodnocuje,“ sdělil Rozehnal.
O nádraží se zajímá bohatý olomoucký podnikatel Richard Benýšek, který vlastní například výletní místo Bělecký mlýn ležící na stejné železniční trati. Benýšek potvrdil, že je na záchranu nádraží ochoten dát desítky milionů korun.
„Místo nádherné secesní stavby, která byla součástí dráhy otevírající pro Prostějov celý západ Drahanské vrchoviny, by se měl postavit domeček o velikosti psí boudy. To je špatný vtip,“ kritizoval plány na demolici a stavbu menšího objektu.
Nádraží bude bez obsluhy
Správa železnic nyní posuzuje, zda se bez místního nádraží obejde. Všechny varianty přitom počítají s tím, že budova by byla bez obsluhy.
Provoz na železnici bude dálkově obstarávat personál stanice v nedalekém Kostelci na Hané.
„Posuzujeme trvalou nepotřebnost nádraží pro provozování a provozuschopnost železniční dopravní cesty. V případě konstatování nepotřebnosti a převoditelnosti svěřeného majetku bude následovat standardní proces,“ potvrdil mluvčí Správy železnic Gavenda.
Budovu by pak správa nabídla orgánům veřejné správy, státním organizacím, samosprávám, poté by se mohla prodat ve veřejné soutěži.
Malebné nádraží uzavírá jednu z nejreprezentativnějších prostějovských ulic, Rejskovu třídu, a řada Prostějovanů si bez něj nedokáže toto místo vůbec představit.
„V porovnání s ostatními stavbami železniční společnosti je dnes tato budova jedinou autenticky dochovanou stavbou, která dosud neprošla degradujícími úpravami,“ uvedl vedoucí Metodického centra průmyslového dědictví Národního památkového ústavu profesor Miloš Matěj.
Poukazuje na řadu zachovalých prvků, jako jsou kazetové dveře, lokální dlažby nebo vyřezávané dřevěné sloupy přístřešku nástupiště.
„Demolicí by Prostějov ztratil část své historie a místo, které má atmosféru, vypovídá o minulosti a předává ji dalším generacím,“ apeluje.
Podle předběžných úvah by v opuštěné budově mohlo sídlit inovační podnikatelské centrum, část by mohl využít magistrát jako archiv, zůstala by pošta a opatrný zájem projevila například policie.
